; "fuksa1.jpg")
Aktualizováno: Tisková zpráva Ministerstva zemědělství – V dozorčí radě Lesů ČR zasednou zkušení odborníci
Ivan Fuksa nastoupil do funkce ministra zemědělství 13. 7. 2010. Jednou z otázek vyžadující rychlé řešení založené na jasném názoru ministerstva jsou tendry na lesnické činnosti státního podniku Lesy ČR, které jsou ovšem dlouhodobě provázené názorovými střety.
Nejen k této otázce, ale např. k prioritám ve vztahu k LH či k problematice Šumavy se ministr zemědělství vyjádřil pro časopis Lesnická práce.
- Pane ministře, jak hodnotíte po dvou měsících ve funkci stav lesního hospodářství v ČR?
Z hlediska toho neživého, pokud tak mohu nazvat lesní kulturu, je stav relativně uspokojivý, na rozdíl od vztahů lidí a subjektů v oboru. Stav Lesů ČR mám možnost porovnávat i na vlastní oči. Viděl jsem různé vojenské újezdy a porosty Lesů ČR a v některých místech je viditelný rozdíl v kultuře a vztahu k údržbě lesů. Když jsem před 18 lety jako místostarosta přebíral od Lesů ČR 1 400 ha lesů v sousedství vojenských lesů Brdy, byl ten rozdíl ve prospěch vojenských lesů ještě markantnější. Lesy byly vytěžené, LČR nerespektovaly decénium, pěstební činnost za několik let byla zanedbaná. Městské lesy Příbram musely dávat věkovou a druhovou strukturu 10 let dohromady. Doufám, že takovéto stavy v Lesích ČR už nikde po republice neexistují.
Druhý extrém je porovnávání hospodářských lesů se Šumavou. Nejsem příznivcem názoru, že při velkých kalamitních situacích si příroda pomůže sama. Nepomůže si, je zapotřebí zásah lidské ruky.
- Budete v otázce Šumavy aktivně vystupovat, podpoříte snahy Lesů ČR a SVOL, kteří upozorňují na velké riziko šíření kůrovců z území NP Šumava do porostů jimi spravovaných?
Jednoznačně budu vystupovat v rovině, kterou uvádíte – riziko „kontaminace“ v hraničních oblastech je vysoké. Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů monitoruje vývoj kůrovcové situace na majetcích, které sousedí s národním parkem. Jestliže se prokáže nedostatečnost zásahů proti kůrovcům v národním parku a jejich následné šíření do sousedních porostů, bude ministerstvo zemědělství požadovat na MŽP zjednání adekvátní nápravy.
- A situace lesního hospodářství s ohledem na názorové střety týkající se nakládání se státními lesy?
Co mě překvapilo v oblasti zemědělství, ale i lesnictví, je názorová roztříštěnost, kterou jsem za svůj život v žádných jiných oborech nezaznamenal. Překvapuje mě, jak do poslední chvíle, kdy se mají tvořit podmínky, kritéria výběrových řízení, parametry pro vyjednávání například s EU, je odborná veřejnost v ČR neuvěřitelně pasivní. V okamžiku, kdy stát rozhodne, tak je odborná veřejnost naopak neuvěřitelně aktivní a z 95 procent všichni říkají, jak je rozhodnutí špatné. Tento trend považuji za naprosto zhoubný a nezdravý. Vždyť přece základní parametry jakéhokoliv hospodaření, chování, financování nemůže z převážné většiny tvořit jenom úředník. Já to vnímám tak, že by mělo být tvořeno napůl odbornou veřejností a úředníky.
- Očekával jste, že bude situace našeho oboru takto složitá a nepřehledná?
Upozorňovali mě, že je tento resort vztahově velmi složitý. Skutečnost mi ovšem tak extrémně složitá nepřipadá. Co mě ale opravdu zaráží, je neuvěřitelná roztříštěnost na straně odborné veřejnosti. Kdekdo si založí asociaci, svazek atd. a já zjišťuji, že jeden obchodní subjekt je přítomen třeba v šesti sdruženích či svazech, která se leckdy navíc názorově dramaticky rozcházejí.
Chci proto nejprve učinit výzvu těmto sdružením, ať si udělají jasno mezi sebou. Na straně státní správy jsou pro ně partnery ministerstvo zemědělství a Lesy ČR. I my ale potřebujeme mít jednoho nebo dva silné partnery na straně druhé. Nemůžeme prostě jednat s 15 různými sdruženími, svazy atd.
- Jaké jsou vaše priority ve vztahu k LH a Lesům ČR?
Ze sdělovacích prostředků jsem několik let vnímal Lesy ČR jako černou ovci resortu zemědělství. Můj cíl samozřejmě je, aby touto černou ovcí nebyly. Prioritou je transparentnost a efektivnost – transparentnost ve vztahu k tvorbě všech parametrů. Chci, aby odborná veřejnost byla společně s resortem zemědělství spoluautorem tvorby těchto parametrů.
Za druhé chci, aby Lesy ČR byly komunikativní. Vím z vlastní zkušenosti, že Lesy ČR s odbornou veřejností moc nekomunikovaly. Mým cílem je dosáhnout toho, aby byl státní podnik otevřenou společností.
Lesy ČR jsou jako státní podnik v mnohanásobně složitější situaci než třeba národní podnik Budvar, akciovka ČSA nebo letiště Praha. Tam jde o subjekty, které fungují jako standardní firma na uceleném prostoru, který je managementem snadno kontrolovatelný.
Lesy ČR jsou velmi složitý podnik, protože působí na území celé ČR a jsou ve stejně nevděčné pozici jako např. České dráhy nebo v minulosti společnost ČEZ, a to kvůli rozloze a náročnosti správy majetku. Navíc má téměř každý občan ČR pocit, že jsou lesy jeho, a z toho vyplývá, že je každý občan chodící občas do lesů osobně naprosto přesvědčený, že hospodaření v lesích rozumí.
Měl jsem tu čest být přes tři roky místopředsedou nebo členem dozorčí rady ČEZ a setkával jsem se s naprosto obdobnými kalamitami, které postihly Lesy ČR, a viděl jsem, jak byla dozorčí rada informována a jak kladla velký důraz na naprostou transparentnost. Já bych chtěl, aby se stejnou cestou vydaly i Lesy ČR. Devadesát procent veškerých problémů spočívá ve špatné komunikaci.
Hlavním cílem zůstává samozřejmě ekonomická stránka. Díval jsem se na výnosy této společnosti několik let nazpátek, měl jsem možnost číst několik ekonomických analýz, které posuzovaly různé formy těžby dříví, správcovství a různé formy obchodování. Myslím si, že podnik, který má obrat přes 12 miliard korun, nemůže mít zisk na úrovni 200, 300, 400 milionů korun ročně.
- Podle tiskové zprávy MZe je jednou z nevyřešených koncepčních otázek, zda mají být současně zadávány zakázky na péči o les a těžbu dřeva, nebo je výhodnější tyto dodavatele vybírat samostatně? Co si pod touto otázkou mám představit a kde jsou případná pozitiva oddělení „péče o les a těžby dříví“?
Na to čekám odpověď od odborníků, protože pro mě jsou prioritami otevřenost a transparentnost na jedné straně a na druhé straně slušný ekonomický výnos pro státní rozpočet. Jelikož se nenašlo ideální řešení za uplynulých dvacet let, tak ode mne neočekávejte, že vám po 50 dnech ve funkci sdělím svůj názor, který by měl vše vyřešit. Já se stavím do role rozhodčího a chci, aby měl každý právo sdělit svůj názor, bez ohledu na názor ministra. Svůj úsudek zveřejním jako poslední, po pečlivém vyslechnutí všech stran a mínění.
- Aktuálním tématem jsou výběrová řízení LČR na rok 2011. Mnoho odborníků upozorňuje na vysoké riziko, že tendry nebude možné dokončit do konce roku 2010 tak, aby mohly práce v lesích začít na začátku roku 2011. Pokud by k tomuto scénáři došlo, jak se bude vzniklá situace řešit?
To, zda je či není kritika oprávněná, je pro mě v tuto chvíli nepodstatné. Já vycházím ze stavu, který jsem převzal. Jediné řešení, které mám, je dopracovat vše do takového stadia, aby se veškeré termíny splnily. Pokud bych měl v této fázi začít pochybovat o tom, že něco je vůbec splnitelné, potom jsem tady úplně zbytečně. Můj cíl je činit takové kroky, aby se tendry na rok 2011 podařilo vyhlásit.
- Jak ukázaly předchozí roky, jsou zjednodušeně řečeno rizikem takto vypsaných tendrů výkyvy cen a následné použití indexace. Došlo k odstranění tohoto problému, který se může obrátit jak proti firmám, tak proti Lesům ČR?
Obdobné problémy se netýkají pouze oblasti dřevařství, jde o problematiku celého byznysu, např. ve vztahu k fixaci kurzu koruny vůči jiným měnám. Takové je prostě riziko podnikání. Konkrétní způsob řešení potřebuje ale detailnější rozbor a delší diskuzi. Konkrétní informace budou k dispozici, až budou zveřejněny finální podmínky zadávacího tendru.
- Jak hodnotíte spolupráci s managementem Lesů ČR?
Současný management jsem zdědil, seznámil se s ním a začal s ním spolupracovat, resp. jsem dal konkrétní úkoly a management má tři měsíce na to, aby si s mým zadáním poradil. Podle jeho úspěšnosti se budou odvíjet mé další kroky.
Celý rozhovor si můžete přečíst v LP 10/2010
Děkuji za rozhovor (30. 8. 2010), Jan Příhoda
V dozorčí radě Lesů ČR zasednou zkušení odborníci
Zprůhlednit hospodaření státního podniku Lesy České republiky má za cíl obměna části dozorčí rady. Převážně ekonomický a právnický profil nové dozorčí rady zajistí podle ministra zemědělství Ivana Fuksy transparentní a ekonomicky přínosné fungování státního podniku.
„Chci v dozorčí radě Lesů České republiky odborníky, kteří budou zřetelně držet linii ministerstva a vedení lesů budou dělat důslednou oponenturu. Zkrátka mu budou, jak se lidově říká, koukat pod prsty,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Jako jednu ze svých priorit si přitom hned při svém jmenování předsevzal, že u veřejnosti očistí jméno státního podniku Lesy České republiky a zabezpečí jeho transparentní a efektivní chod. Od prvního týdne v úřadu pak tento svůj úmysl krok za krokem naplňuje. „Nová dozorčí rada má jednoznačné zadání, a sice zaručit maximálně průhledný a finančně výhodný chod podniku,“ zdůraznil ministr Fuksa.
V dozorčí radě Lesů ČR nově zasedne ze zástupců jmenovaných ministerstvem například ing. Miroslav Zámečník, ekonom a člen prestižní Národní ekonomické rady vlády (NERV). V roce 2009 byl členem a později předsedou dozorčí rady Českých aerolinií. Jako člen NERVu spolupracoval na protikrizových opatřeních. Od roku 2001 působí jako konzultant v oblasti finanční restrukturalizace a reorganizace insolventních podniků, firemních fúzi a akvizic. Dalším novým členem dozorčí rady LČR je odborník na corporate governance JUDr. Pavel Blažek, PhD, od roku 1996 advokát v brněnské advokátní kanceláři Kyjovský, Blažek a kolegové. Působil také jako interní učitel na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (v letech 1992 až 2002). V současné době je místopředsedou ODS. Samotné ministerstvo zemědělství reprezentuje 1. náměstek ministra Mgr. Roman Boček, MBA.
Zlepšit fungování podřízených organizací i v oblasti vodního hospodářství má mimo jiné za cíl také obměna části dozorčí rady Povodí Moravy s.p. „K obměně dozorčí tady jsem přistoupil po pečlivém vyhodnocení její dosavadní činnosti. Impulsem byla i má osobní návštěva zaplavených oblastí na Olomoucku a Hranicku, které pod správu Povodí Moravy spadají,“ popsal ministr Fuksa. „Prakticky všichni starostové dotčených obcí kritizovali vedení povodí za slabou komunikaci a špatnou práci. Sám jsem měl možnost se na vlastní oči přesvědčit, že jejich kritika je bohužel oprávněná,“ upřesnil ministr Fuksa s tím, že nově dosazení členové dozorčí rady mají jediný úkol, všechny uvedené nedostatky co nejrychleji odstranit.
V dozorčí radě Povodí Moravy s.p. nově zasedne například PhDr. Robert Knobloch, který sbíral profesní zkušenosti převážně v odvětví ekonomika a personalistika pro finanční instituce, a zastupitel obce Brno-sever Jiří Hos. Novým ředitelem Povodí Morava se stane ing. Radim Světlík, který má s vodohospodářskou problematikou, konkrétně právě s oblastí Povodí Moravy, bohaté zkušenosti. Od roku 2008 až do května 2010 působil totiž jako provozní ředitel Povodí Moravy s.p. a jako ředitel závodu Dyje. Je třeba konstatovat, že předchozí vedení Povodí nedostatečně komunikovalo i se zakladatelem Ministerstvem zemědělství a zhoršily se také hospodářské výsledky podniku.
