Přihlásit

Nadějná vize. Povodní bude méně (Lidové noviny)

MAREK KERLES, JANA SOTONOVÁ

Pokud lze věřit tomu, že přírodní katastrofy se opakují v pravidelných cyklech, záplav nyní ubude

 

Sever Čech se už pátý den vzpamatovává z následků povodňové vlny. Pokud statistiky nelžou, měla by se velká voda v příštích letech zemi zase na čas vyhýbat.

ČESKÉ BUDĚJOVICE / PRAHA Zdá se to jako skvělá zpráva: ničivá záplavová vlna, která minulý víkend zpustošila sever Čech, má být poslední ze série velkých povodní, které ničily republiku v uplynulých třinácti letech. Tedy alespoň pokud člověk věří, že podobné přírodní katastrofy se opakují v pravidelných cyklech. A právě to naznačují dlouhodobé statistiky. Říkají, že extrémní velká voda dorazí do Česka zhruba jednou za sto let. V té době však udeří několikrát za sebou.

            Podobnou sérii pamatují české země z přelomu 19. a 20. století. V rozmezí let 1890 až 1903 povodně zasáhly území Čech a Moravy. „Například České Budějovice zažily velkou vodu už v roce 1888 a o dva roky později přišla další, ještě větší povodeň. Obě kulminovaly vždy 3. září,” řekl LN ředitel hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích Pavel Polcar.

            Až tisíciletá voda se tehdy valila i koryty dalších řek. „Během třinácti let se vyskytly tři případy extrémních povodní s dosažením sto- a víceletých kulminačních průtoků na povodí Vltavy, Jizery, Odry a horního Labe,” píší autoři studie, která pro Ústav fyziky atmosféry Akademie věd srovnává sílu povodní.

            Tehdejší deště mají například na svědomí platný rekord v počtu denního úhrnu srážek na jednom místě. V Jizerských horách spadlo během čtyřiadvaceti hodin 345 milimetrů, což je až dvakrát víc, než o víkendu zažili lidé na Liberecku.

            Lidé v Česku si ale na povodně museli zvyknout i v dalších letech, teprve na začátku 20. století série skončila. I když se s občasnými povodněmi lidé v Česku pochopitelně potýkali i v pozdějších letech, už se nikdy nejednalo o tak rozsáhlou a ničivou sérii, nakumulovanou do krátkého časového období. Až povodeň na Moravě v roce 1997 mohla znamenat začátek nové série.

            „Různé zpracované studie jasně hovoří o tom, že 19. století se vyznačovalo neobyčejnou četností extrémních povodní. Ve dvacátém století byl daleko větší klid,” říká hydrolog Libor Elleder.

Odborníci ovšem při studiu historie povodní naráží i na problém, že z různých období jsou dostupné různě podrobné zápisy. „V éře komunismu se zprávy o povodních tutlaly. O povodni z roku 1876 tak najdete mnohem víc údajů než z roku 1956,” říká Elleder. Záznamy o povodních z přelomu 19. a 20. století ukazují, že tehdejší série byla v mnoha ohledech podobná té současné. Pokud by se tedy cyklus opakoval, skončit by měl právě letos.

            Zda předpoklad skutečně vyjde, si experti ale netroufají odhadnout. Přičítají totiž extrémní výkyvy počasí i lidské činnosti. „To jsou ale zatím jen hypotézy. Porovnáváme z meteorologického a klimatického hlediska jen velmi krátké časové období,” uvedl Pavel Polcar.

 

***

 

STOLETÝ CYKLUS * Česko se aktuálně nachází v období extrémní povodňové aktivity. Dá se srovnat s ničivými záplavami z let 1890, 1897 či 1903, kdy se země rovněž pravidelně ocitala pod vodou. * Na přelomu 19. a 20. století se během třinácti let vyskytly hned tři případy s dosažením stoa víceletých kulminačních průtoků na některých tocích. * V září 1890 bylo postiženo hlavně povodí Vltavy, v červenci 1897 povodí Jizery a Labe a v červenci 1903 povodí Odry. * Stoletý cyklus lze vypozorovat i z hlediska dlouhodobější historie. Velké povodně ničily české země třeba v srpnu 1688, červnu 1786 či srpnu 1858. * V průběhu 20. století se naopak velká voda relativně odmlčela. Experti připomínají záplavy z března 1940 či rok 1954, kdy se vylila Vltava v celé délce toku. * Výraznější povodně dorazily až ke konci století – třeba v roce 1981 se rozvodnila Ohře a zatopila Lounsko. Následovaly devastující povodně z let 1997 a 2002. Série extrémních záplav by měla vyvrcholit právě nedávným zatopením severních Čech. * Tvrdé dopady přírodních výkyvů podle expertů umocňuje nevhodné chování člověka. Odborníci upozorňují, že lidé přes varování stále častěji stavějí v zátopových oblastech, „narovnávají” řeky a potoky či likvidují remízky a meze, které v krajině dříve zadržovaly srážky. * Extrémní povodně dle odborníků nejsou jediným projevem přírodních výkyvů. Záplavy často doprovází i silné větrné řádění. Podobné orkány jako Kyrill a Emma, které ničily lesy na Šumavě, pamatuje Česko právě z dob minulé éry velkých povodní na přelomu 19. a 20. století.

 

V éře komunismu se zprávy o povodních tutlaly. O té z roku 1876 tak najdete mnohem víc údajů než z roku 1956.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Hospodaření Lesů ČR loni skončilo ziskem 44 mil. Kč

Hospodaření Lesů ČR loni skončilo ziskem 44 mil. Kč

Lesnictví

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku...

Paleoekologie: listování přírodním archivem

Paleoekologie: listování přírodním archivem

Lesnictví

Rozhovor s paleoekologem doc. Mgr. Petrem Pokorným, Ph.D. Abychom lépe porozuměli současnému stavu lesů a celé naší krajiny, je třeba se blíže seznámit s jejich...

MZe: Peníze na lesnické investice jsme snížili po debatě s ministerstvy

MZe: Peníze na lesnické investice jsme snížili po debatě s ministerstvy

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství původně chtělo dát na lesnictví více peněz, snížilo je ale po debatě s ostatními resorty. V reakci na kritiku lesníků to sdělil mluvčí...

Kůrovcová kalamita v roce 2020 a výhled na rok 2021

Kůrovcová kalamita v roce 2020 a výhled na rok 2021

Lesnictví

Zdravotní stav lesů v roce 2020 a výhled na rok 2021 zhodnotil v každoročních  informacích k výskytu škodlivých činitelů v českých lesích Výzkumný ústav lesního...

Populární zprávy

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se škodou 1,8 miliardy korun

Policie obvinila Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku se…

Lesnictví

Zobrazeno:8711

(Aktualizováno 19. 2. o vyjádření Daniela Szóráda) Policie ČR obvinila bývalého generálního ředitele Lesů České republiky Daniela Szóráda z porušení povinnosti při správě cizího majetku...

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Finové staví největší továrnu na zpracování dřeva na severní polokouli

Lesnictví

Zobrazeno:3723

Společnost Metsä Fibre, součást skupiny Metsä Group, postaví ve finském městě Kemi obří továrnu na bioprodukty. Hodnota investice dosahuje 1,6 mld. eur a jde o...

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Bříza není vhodnou přípravnou dřevinou pro smrk, lepší je osika

Lesnictví

Zobrazeno:3078

Lesníci v mnoha oblastech řeší problém jak a jaké lesy pěstovat v lokalitách ohrožených suchem a s převahou nepůvodních smrkových porostů. Stále větší část našich...

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Nezvládnuté stavy jelena siky decimují přírodu

Lesnictví

Zobrazeno:2908

Exotických býložravců jako jelen sika u nás žije nejméně 8krát víc, než umožňuje zákon o myslivosti. V České republice evidujeme druhou největší evropskou populaci tohoto...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby