Barbora Silná
Jilmy jsou stromy, které se ve volné přírodě vyskytují pouze vzácně, a proto ekologové z Liberce už sedm let usilují o jejich návrat do přírody v rámci akce Šance nejen pro jilmy. Letos na jaře tak vysadili v Libereckém kraji 429 jilmů, s výsadbou pomohli dobrovolníci.
„Do projektu se zapojily nejen školy, ale i Domov pro osoby se zdravotním postižením v Horním Maxově, dětské domovy v Semilech a Raspenavě a také domy dětí a mládeže v Novém Městě pod Smrkem, Jičíně a Železném Brodě,” sdělil Právu Martin Benda ze společnosti Čmelák – Společnosti přátel přírody.
Právě dětské organizace anebo domov zdravotně postižených byly mezi těmi, kdo ekologům nabídl pomocnou ruku. „Nabídku jsme zaslali stovkám organizací v celém kraji. Zájem jich projevilo 29,” uvedla lektorka ekovýchovy Jana Kleinerová.
Úkolem zájemců pak bylo najít vhodné místo pro růst stromu. „Důležitá je hlavně dobrá živná půda, aby se stromky dobře ujaly. Spolu se stromky jsme spolupracovníkům přivezli kůly, plastové ochrany proti okusu zvěří a manuály s informacemi o jilmech a jejich výsadbě. Ta už pak byla na samotných účastnících,” shrnula Kleinerová. Projekt má dvě roviny. První je návrat vzácných stromů do přírody a tou druhou je ekologická výchova široké veřejnosti.
„Cílem je nejen vrátit do krajiny ohrožený strom, ale také vzbudit u veřejnosti zájem o krajinu a posílit vztah k přírodě,” podotkl předseda sdružení Čmelák Jan Korytář. Výsadbou totiž pro dobrovolníky akce nekončí, o svůj strom se musejí také starat například v době sucha.
Za sedm let se ekologům podařilo do přírody vrátit už 4742 jilmů. „Podle informací, které máme z předchozích ročníků, se ujalo a přežilo první roky po výsadbě více než 90 procent stromků. Ty, které byly vysazeny v prvních ročnících projektu, jsou dnes i deset metrů vysoké,” dodal Korytář.
V České republice se vyskytují tři druhy jilmů: jilm vaz, jilm habrolistý a jilm horský. Dříve byly neodmyslitelnou součástí krajiny – rostly v lesích na mezích a v remízkách, v alejích podél cest, v parcích i ulicích.
Přibližně 90 procent dospělých jilmů však v uplynulých desetiletích podlehlo grafióze – houbovému onemocnění, zavlečenému k nám ve třicátých letech 20. století ze zahraničí.
