Následky válečného konfliktu na Ukrajině nemohly minout ani lesníky a lesní hospodaření. Do válečných bojů se zapojilo 4,5 tisíce ukrajinských lesníků a bohužel i v jejich řadách je již mnoho obětí a zraněných. Kromě poškození lesní infrastruktury jsou zdevastovány i mnohé administrativní objekty, jako například lesní výzkumná stanice v Trostjanci nebo objekt společnosti věnující se inventarizaci ukrajinských lesů (Ukrderzhlisproekt), která měla sídlo v Irpini.

Názory a rozhodování o větším zastoupení douglasky v našich lesích jako náhrady chřadnoucího smrku by měly být podloženy informacemi a znalostmi o jejím růstu a nárocích, případně o rizicích spojených s jejím pěstováním. Jednou z charakteristik, která nabývá na mimořádném významu, je vodní režim douglasky a porostních směsí s douglaskou, zejména vzhledem ke klimatickým výkyvům s hrozícími povodněmi a suchem. Obvykle rychlý růst douglasky není dán jen jejím intenzivním využíváním vody, ale i dusíku.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své Zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva. Generální tajemník OSN António Guterres v té souvislosti vyzval k většímu využívání obnovitelných zdrojů.

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím přesáhla 700 tisíc korun.

Záměr Ministerstva životního prostředí prohlásit Křivoklátsko národním parkem odmítají Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska. Záměr může do budoucna přinést řadu problémů, varovaly ve společném prohlášení. Podle ministerstva životního prostředí vyhlášení národního parku není v rozporu s názory odborníků. Vyhlášení národního parku je součástí programového prohlášení vládní koalice.

Těžba je nedílnou součástí lesního hospodářství. Za poslední roky se technologie těžby principiálně příliš nezměnila. Nyní to ale vypadá na technologickou revoluci – ve Švédsku vznikl projekt, který těžbu přesouvá do vzduchu. Společnost AirForestry, která za projektem stojí, tvoří podle svých slov lesnictví budoucnosti.

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze zastřeší ve spolupráci se subjekty z lesnicko-dřevařského sektoru zpracování surovinové politiky dřeva České republiky. Dohodla se na tom se zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva průmyslu a obchodu. Napomůže tak splnění úkolu vycházejícího z Programového prohlášení vlády.

Teploty během dne pravidelně během překračují 20 °C a na většině území ČR již lze pozorovat jarní rojení lýkožrouta smrkového. Na osluněných lokalitách s velkou zásobou kůrovců se již objevují první nově napadené stromy, je proto vhodné zejména v těchto místech kontrolovat napadení stromů. Ležící zpracované dříví a vývraty jsou rovněž napadeny. Je proto žádoucí jejich zpracování a odvoz z lesa ke zpracování.

Státní podnik Lesy České republiky loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dříví. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. 

Chladnější a deštivější počasí roku 2021 pomohlo lesům v boji s lýkožrouty. Výrazně studenější jaro mělo významně negativní dopad na průběh letové aktivity i rychlost vývoje podkorního hmyzu. Díky tomu meziročně poklesl objem poškození lesů asi o třetinu, z 19,8 mil. m³ na 13,8 mil. m³. Aktuální kůrovcová kalamita kulminovala v roce 2020. Nyní začíná pomalu ustupovat.