„Situace lesnicko-dřevařského sektoru a zejména vlastníků lesů je zásadním způsobem ovlivněna dopady minulých suchých let a následnou kůrovcovou kalamitou. Stav, kdy objem dříví napadeného kůrovci převyšuje celkové těžebně dopravní kapacity v ČR, byl ještě před několika lety zcela nepředstavitelný. Je zřejmé, že dopady tohoto stavu se dotknou s různou intenzitou a v různém časovém horizontu téměř všech součástí lesnicko-dřevařského sektoru," uvádí prognóza.
Autoři výhledu také uvádějí, že pro stanovení objektivní prognózy vývoje napadení porostů nejsou k dispozici relevantní data, predikce vývoje počasí ani zkušenosti, z nichž by při prognóze bylo možné čerpat. Proto se rozhodli koncipovat prognózu zejména jako souhrn aspektů, které mohou mít na budoucí vývoj podstatný vliv a upozornění na možné negativní dopady, ale i na některé možné příležitosti.
Při tvorbě prognózy byly zohledněny například následující aspekty:
- Historický vývoj napadení a těžeb – od roku 2015 je zaznamenáno každoročně zhruba zdvojnásobení kůrovcových těžeb, od roku 2018 již kůrovcové těžby nekorespondují s objemem napadeného nezpracovaného dříví. Za rok 2019 odhadují členové think tanku napadení cca 30 mil. m3.
- Reálné kapacity – těžební kapacity jsou od roku 2018 pravděpodobně na maximu (26 mil. m3 - celková těžba v ČR v roce 2018), naopak lze očekávat poptávku po těžbě a dopravě dříví z Německa a Rakouska. Míra napadení, velikost spravovaných oblastí a jejich personální zabezpečení často neumožňuje včasné vyhledání všech napadených stromů.
- Struktura vlastnictví – téměř 20 % plochy lesů vlastní fyzické osoby (406 tis. vlastníků), z nichž 96 % vlastní lesy o výměře do 5 ha. Ekonomické podmínky vlastníků lesů, nedostatek kapacit a neinformovanost představují rizika a často i příčiny nedostatečných opatření proti šíření kalamity u významné části drobných vlastníků.
- Vliv odbytu a ekonomiky – reálné zpracovatelské kapacity jehličnatého dříví v ČR se pohybují kolem 11 mil. m3.
- Vliv počasí – vláhový deficit a nadprůměrné teploty přetrvávají, populace lýkožrouta smrkového od roku 2018, kdy proběhla na většině území kompletní tři rojení, je stále extrémně vysoká.
- Příklad Vysočiny – první pozorování rozvoje kalamity bylo zaznamenáno v roce 2015, zásadní nárůst napadení v roce 2016 a v roce 2019 lze většinu SM lesů považovat za napadené nebo kriticky ohrožené (cca 70 mil. m3).
- Zpomalení kalamity – zpomalení kalamity znamená z provozních zkušeností nutnost vytěžit a asanovat 90 % napadených stromů v odpovídajícím období. Existuje již mnoho oblastí (odhad 30-40 % lesů), kde dosažení tohoto stavu není z kapacitních důvodů možné.
Tématu se věnoval pořad 90' ČT24 12. 2. 2020 (hosté: Jan Příhoda, předseda, Czech Forest think tank Patrik Mlynář, náměstek pro sekci lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství Marek Turčáni, prorektor pro strategii, Česká zemědělská univerzita v Praze). Můžete ho zhlédnout zde.
Prezentovaná prognóza předpokládá další rozvoj kůrovcové kalamity na většině území, kdy hlavními důvody jsou: extrémní nárůst početnosti lýkožrouta smrkového v lesích, současná míra napadení porostů, deficit srážek oslabující porosty a kapacitní možnosti pro boj s kalamitou.
Boj s kalamitou může být podle dokumentu silně ovlivněn nedostatkem financí na straně vlastníků lesů, ale také přístupem státu k boji s kalamitou. Za riziko lze označit i hypotetickou možnost rezignace na zpomalení kůrovcové kalamity v národních parcích.
Přesto je podle názoru členů think tanku reálné kalamitu v mnoha oblastech efektivně brzdit a vytvářet tak podmínky pro přirozené zmlazení, jehož nastartování může znamenat významnou úsporu při obnově porostů.
Zvýšená pozornost a zejména podpora by podle jejich názoru měla být věnována oblastem, kde ještě nedošlo k plošnému rozvoji kalamity a kde lze považovat pěstování smrku i z hlediska klimatických změn za perspektivní (viz Návrh krizového členění podpory ochrany lesa).
Poznámka ke grafu Kůrovcové těžby a napadení:
Vizualizace „prognózy" vycházející z dosavadních trendů se zohledněním geografických specifik v podobě výše zásob smrkových porostů v jednotlivých nadmořských výškách a krajích, aktuálního rozsahu napadení, časových rozložení šíření kůrovcové kalamity na Vysočině, kapacitních a zpracovatelských možností nebo vývoje teplot, srážek a populace lýkožrouta smrkového. Graf nezohledňuje těžbu sterilních kůrovcových souší, které se v daný rok nepodaří vytěžit. Uvedený graf není výsledkem matematicko-statistického algoritmu, ale výstupem odborné diskuze členů CZECH FOREST think tank nad dostupnými daty. Je mnoho faktorů, které mohou budoucí vývoj pozitivně i negativně ovlivnit. S tímto vědomím je také graf zveřejněn.
Celá prognóza je ke stažení zde.
Podle TZ CFTT, red.
Komentáře
1.historické napadení - na Libavé to začalo daleko dříve a tady sucho uhodilo už 2013 a katastrofa přišla v zimě 14/15 - čili chybné východisko úvahy o dvojnásobení těžeb.
2. reálné kapacity - dnes se těží jen to, co se dokáže prodat. To nemá s realitou kapacit nic společného.
3. struktura vlastnictví - ne každý sedlák to prošvihl tak, jako LČR.
4. Vliv odbytu v ČR - minimální vliv - podstatný je vliv odbytu v zahraničí, respektive obchodní kontakty a ty reálně násobně narostly, ne, že ne.
5.Vliv počasí - tady na Šumavě je nejlepší proti kůrovcová zima za poslední dekádu. Teplo, bahno - stromy táhnou vodu. Už vloni se většina porostů vzpamatovávala. Kůrovec žere jen téměř souše.
6. Příklad Vysočiny - jenže tam fakt zaspali. Stejně tak ve Šluknovském výběžku. Tady je dotěženo, když nepočítám borovici.
7. Zpomalení kalamity - největší vliv má počasí, ne těžba. Tak to bylo historicky všude. Kdyby ne, tak tady na Šumavě máme holiny už od roku 1995. Co je suché, je suché a zbytek budou paběrky.
Kdyby to mělo jít tak, jak páni inženýři věští, tak už můžeme LČR rovnou zavřít. Těžko budou za 4 roky v plusu.