Malý dub červený v oplocence, střední Čechy. Foto: Jan Řezáč
V současnosti se vzhledem k výrazně se měnícím klimatickým podmínkám klade důraz na odolnost dřevin ke stávajícímu podnebí a zdravotní stav. Jednou z introdukovaných dřevin, která má určitou schopnost odolávat probíhajícím změnám klimatu v České republice, je dub červený. Tento druh dubu má kratší dobu obmýtí než naše domácí duby a produkuje poměrně cenné dřevo různého využití.
Dub červený (DBC) pochází z východní a střední části USA a částečně zasahuje i do jižní centrální části Kanady. Do Evropy se dostal kolem roku 1700. Jeho první využití bylo v zámeckých zahradách a parcích. Později se postupně rozšířil po celé západní a střední Evropě. Kolonizoval některé oblasti Belgie, Německa i Polska a v některých případech se stal invazním druhem.
V evropských lesích se vyskytuje především na okrajích lesních porostů, kde je dostupnost světla a tím i dostatek tvorby taninu ve dřevině, což jsou nejdůležitější podmínky pro přežití druhu a dlouhověkost.
V ČR zaujímala v roce 2010 plocha dubu červeného přibližně 6 000 ha a celková zásoba byla 900 000 m³. V současnosti v českých lesích dub červený roste přibližně na ploše 6 719 ha (0,25 % porostní plochy lesů) a jeho celková zásoba je 1 493 000 m³ (0,21 % celkové zásoby dřevní hmoty českých lesů).
Průměrný věk porostů s DBC je necelých 53 let. Největší zastoupení této dřeviny je v lesích na území hlavního města Prahy (3,12 %) a dále ve Středočeském regionu (0,75 %). V pražských lesích je také nejstarší průměrný věk (62 let), naopak nejmladší průměrný věk DBC je v Moravskoslezském regionu (46 let).
V ČR byla problematice DBC a jeho uplatnění v lesích věnována dosud velmi malá pozornost. Poznatky o produkčních vlastnostech a určitém hodnocení kvalitativních veličin prakticky zcela v ČR chybí.
Mladý porost dubu červeného, střední Čechy. Foto: Jan Řezáč
Proto pracovníci Útvaru biologie a šlechtění lesních dřevin VÚLHM, v. v. i., v letech 2013–2023 založili 34 trvalých zkusných ploch (dále jen TZP) s DBC. Plochy byly založeny v 11 přírodních lesních oblastech (PLO). Nejvíce ploch (9) se nachází v PLO 10 Středočeská pahorkatina. V regionu střední Čechy se nachází přibližně třetina všech porostů s dubem červeným v ČR. Další nejpočetnější TZP byly založeny v PLO 17 Polabí, PLO 7 Brdská vrchovina a PLO 6 Západočeská vrchovina.
Vyhodnocením těchto TZP získali vědci poznatky o růstu porostů dubu červeného, které shrnuli a publikovali v článku „Produkční schopnosti dubu červeného na různých stanovištích v českých lesích“.
- Šetření vědců ukázalo, že při srovnání produkčních schopností dosahuje dub červený ve vyšším věku (kmenoviny) výrazně vyšších hodnot než domácí druhy dubů.
- Zdravotní stav jedinců dubu červeného byl na všech plochách hodnocen jako výborný.
- Na sledovaných plochách se vyskytuje přirozená obnova DBC, avšak často zmiňovaná schopnost agresivního živelného přirozeného zmlazení se zde výrazněji nepotvrdila.
- Dub červený je v mladém věku dřevinou rychlého růstu, přičemž tvoří poměrně kvalitní kmeny. Má nižší nároky na půdu, na dobrých živných stanovištích reaguje rychlým růstem.
- Menší nároky na stanovištní podmínky umožňují širší využití např. na obtížněji zalesnitelných lokalitách. Koncepční výchovou je možné usměrňovat kvalitu a zdravotní stav porostů na požadované úrovni až do mýtného věku, který by měl u této dřeviny dosáhnout alespoň 100 let. Od 5. věkové třídy je vhodné začít porosty s dubem červeným postupně rozvolňovat.
Dub červený má potenciál rozšířit dřevinnou skladbu našich lesů, protože dobře roste ve stávajících klimatických podmínkách a odolává klimatickým extrémům (nedostatek srážek, teplotní výkyvy).
Dospělý porost dubu červeného, střední Čechy. Foto: Jan Řezáč
Výsledky také poukazují na to, že dub červený by mohl být určitou alternativou domácích dubů na srážkově chudých stanovištích, především v lokalitách, kde jsou dlouhodobě negativní zkušenosti s vyšší mortalitou a slabším růstem domácích druhů dubu.
Biologické a produkční možnosti spolu s nižšími stanovištními nároky vytvářejí předpoklad jeho možného uplatnění v nižších lesních vegetačních stupních.
Kvalitní porost dubu červeného a jeho opad s minimálním bylinným patrem, TZP Hraběšín (Lesy Orlík). Foto: F. Beran
Názory na využití dubu červeného v našich lesích se velmi různí. Na jedné straně jsou zde obavy z jeho invazivnosti a negativního vlivu na domácí bylinná společenstva, na druhé straně jsou prokázány jeho meliorační účinky na chudých stanovištích, dobré produkční schopnosti a adaptační potenciál na klimatickou změnu. Hledání schůdného, zřejmě kompromisního řešení pro pěstování této dřeviny by mělo podle autorů vycházet z exaktně zjištěných poznatků. Proto je žádoucí pokračovat v řešení problematiky využití nepůvodních dřevin i nadále.
Článek „Produkční schopnosti dubu červeného na různých stanovištích v českých lesích je ke stažení“ ZDE.
Podle TZ VÚLHM, red.
Komentáře
To, že má červeňák na nějakém místě dobrou zásobu ještě nemusí nutně znamenat, že to zimák neudělá taky.
A pak - koho zajímá produkce v kubíkách ?
Podstatnej je zisk z hektaru, ne ? V kulatině je trojnásobný rozdíl v ceně, takže tam nějakej prostor bude. A odbyt červeňáku v kulatině bude vždy problém. Velkej.
Červeňák má podle všeho jedinej plus - můžete ho pěstovat v monokultuře, zimák ani náhodou.
Ty fotky mýtného červeňáku - potřebuje ještě půl metru průměru, což je další věc - růst kulminuje v mladém věku - co srovnání ve skutečně mýtném - přes 150 let - kdo ví, jak to dopadne tam ?
A tam kde roste letňák je pak červeňák úplná trotlovina....
Ukladače uhlíku.
https://www.facebook.com/LESaLETOKRUHY/?locale=es_LA
" Dušan Mikuš
Lide bděte.
Povedať A a nepovedať B je chyba. Dub červený drevo je v podstate 90% vláknina. Niečo kvalitných kmeňov sa dá predať ale cena pochybujem že presiahne 100e/m³. Podobne ako cer ho kupovali Poliaci na truhly. Aká je cena kvalitných dubov asi viete ( 500- 1500e). Takže pre kvalitu dreva by som dub červený nepestoval.
Výhodou duba červeného je takmer každoročné intenzívne plodenie. Je vhodý do obôr či zvernic. Poskytuje krmivo pre zver. Keďže rastie rýchlo a plodí skoro.
Výhodou d.červeneho je, že má minimum škodcov ( skôr ich nemá)
Výhodou je, že pri rýchlom raste viaže veĺa CO² . Rýchlo obsadi plochy. Všetko ostatné má ako iné dreviny. Chladí, viaže pôdu, vodu CO². Listy i konáre sa rozkladajú a tvoria humus. Nemá tak agresívny opad ako agát.
Pri nových neoverenych nepôvodných drevinach treba byť opatrný a brať do úvahy že sa časom nemusia osvedčiť. Odchádza smrek pichĺavý, gaštan jedlý i pagaštan konský.
Doteraz bezproblémové dreviny ktoré vo všeobecnosti majú viac výhod ako nevýhod sa javia: duglaska, agát, borovica čierna.
Dub červený je v pohode ale žiadnu nepôvodnu drevinu by som nesadil na plochu väčšiu ako 0.20 ha max 0.50 ha. To by sa malo dostať do legislativy SR . Malo by sa aj legislatívne určiť koľko % nepôvodných dreviny móze byť v poraste v ktorom LVS . V prvom na problémových stanovištiach povedzme do 50%. Vo vyššich 20% by som nevidel ako problém. V prvom rade u nás treba zmeniť Zákon o ŽP. A mali by sme sa zamyslieť aj nad legislativou ohľadom prenosu osiva.
Nakoniec keď spestrime pôvodné dreviny introdukovanymi bude biodiverzita porastu isto pestrejšie a odolnosť porastu iste lepšia.
Musíme ale riešiť 1 LVS. Pôvodné dreviny s klimatickou zmenou majú problémy. Odchádzajú duby aj borovice. Asistovanú migráciu je potrebné riešiť. Ideálne predpoklady majú duby a borovice z južnej Európy. Je potrebné testovať aj iné dreviny z oblastí kde je teplejšie a málo zrážok.
Ak v 1 LVS nebudú dreviny, tak tam budú kry a stepné spoločenstvo tráv. Výrazne tie lokality budú ohrozovať požiare. O ekonomike to vôbec nebude rovnako ako o chladení, viazani vody, pôdy, biodiverzite.... Potrebujeme mať vrcholové spoločenstvo LES aj v prvom LVS. "
Ještě k těm cenám - červeňák je prodejný v jižní asii, pod cenou jasanu a s velkou konkurencí USA - které aktuálně hlásí zvýšený odbyt. Vozí to tam z Evropy německé firmy jako https://www.waldkontor.com/en/ - jenže jako kontejnerovanou dlouhou kulatinu / jako buk / a výrazně silnějších průměrech - pak je cena lehce pod jasanem - tedy do řekněme 300-400 Eur za II. tř. Kdo to těží jako běžní obmýtí, dostane zmíněnou vlákninu. e to marný.
" Největší nárůsty byly zaznamenány u hodnoty a objemu vývozu červeného dubu (72 procent a 61 procent), bílého ořechu (40 procent a 33 procent) a ořechu (49 procent a 72 procent). Podle AHEC je výskyt červeného dubu jako hlavního vyváženého druhu, který představuje téměř 30 procent hodnoty amerického tvrdého řeziva vyváženého do Indie v roce 2024, mimořádně pozitivním vývojem na tomto expandujícím trhu.
"Indie nabízí obrovský potenciál pro spotřebu amerického tvrdého dřeva v mnoha různých sektorech a jak pro domácí, tak pro exportní výrobu. Náš závazek uspokojit a dále expandovat na tomto trhu v době, kdy poptávka po americkém tvrdém dřevě je na nebývale vysoké úrovni, se nezměnil. Ve skutečnosti musí být tento rostoucí zájem podpořen lepším pochopením fyzikálních vlastností a potenciálu pro aplikace nabízené různými druhy amerického tvrdého dřeva v průběhu tohoto roku, z důvodu naší vnější kontroly jsme se v INDIOOAW nemohli zúčastnit. po zbytek roku 2025 plánujeme dále pomáhat růstu tohoto trhu, zejména s ohledem na naléhavou potřebu alternativních zdrojů řeziva z tvrdého dřeva v Indii,“ uzavřel Roderick Wiles, regionální ředitel AHEC."
https://www.americanhardwood.org/en/american-hardwood/american-red-oak
" Údaje FIA ukazují, že pěstební zásoby červeného dubu v USA jsou 2,62 miliardy m3, což je 18 % celkových zásob tvrdého dřeva v USA. Americký dub červený vypěstuje 60,6 mil. m3 ročně při sklizni 31,9 mil. m3 ročně. Čistý objem (po sklizni) se každoročně zvyšuje o 28,7 mil. m3. Růst amerického červeného dubu převyšuje nebo je v rovnováze se sklizní ve všech státech kromě Texasu. "
Je to jako z borovicí nebo břízou nebo bukem v čechách, marnost nad marnost .....