Zpráva o stavu lesa 2024: méně nahodilých těžeb, více přirozené obnovy

Těžba dřeva a výchova porostů

V lesích ČR bylo vytěženo celkem 17,80 mil. m³ surového dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená pokles o 0,69 mil. m³. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb ve výši 8 mil. m³ dřeva, které meziročně klesly o téměř 30 % (2023 – cca 11 mil. m³). Podíl nahodilé těžby činil 45 %.

Z hlediska složení těžeb dle dřevin se objem těžeb jehličnatého dříví oproti roku 2023 snížil o 0,93 mil. m³ na celkových 15,67 mil. m³. Podíl těžeb jehličnatého dříví na celkových těžbách činil přibližně 88 %. Proporce těžby listnatého a jehličnatého dříví je dána především zpracováním nahodilých těžeb, zejména kůrovcového dříví.

Plocha lesních porostů, v nichž byly provedeny výchovné zásahy prořezávkou či probírkou, výrazně vzrostla. Plocha prořezávek za činí 49,6 tis. ha. Probírky byly realizovány na ploše 73,2 tis. ha.

Vývoj těžeb celkových a nahodilých (m³, %). Zdroj: Zelená zpráva 2024

Obnova lesa

Plocha obnovených lesních porostů činila 41 942 ha a vykazovala tak ve srovnání s rokem 2023 mírný pokles. Ve srovnání s předchozími roky lze však stále pozorovat setrvalý stav zvýšené plochy obnovy jako očekávaný důsledek úsilí lesníků o zalesňování holin po rozsáhlých nahodilých těžbách. V důsledku toho od roku 2022 dochází k poklesu celkové plochy holin.

„Pozitivně lze hodnotit také plochu přirozené obnovy, která se oproti roku 2023 zvýšila o 2 881 ha, a to i přes to, že podmínky pro přirozenou obnovu jsou na kalamitních plochách značně zhoršené,“ uvádí Zelená zpráva.

Podíl listnatých dřevin na celkové umělé obnově zaznamenal ve srovnání s předchozími lety mírný pokles relativních hodnot a pohybuje se kolem cca 45 % podílu (přesně 44,7 % z obnovy).

Bilance holin a zalesňování v letech 2014-2024 (ha). Zdroj: Zelená zpráva 2024

Druhové složení lesů

Podíl listnáčů pozvolna, ale neustále stoupá (v roce 2024 o 0,4 %), zvětšuje se smíšenost porostů, ustupuje stále smrk a borovice i z důvodu nahodilé těžby v ČR a více se objevuje buk, dub a javor.

Vedle celkového zastoupení jednotlivých druhů dřevin je z hlediska posuzování druhové biodiverzity našich lesů významným ukazatelem také výskyt porostních směsí v rámci jednotek prostorového rozdělení lesů. Poměr smíšení jednotlivých druhů dřevin v rámci těchto jednotek trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. Tento stoupající trend byl zaznamenán i v roce 2024.

Ochrana lesa

V případě abiotických škodlivých vlivů došlo meziročně k mírnému nárůstu rozsahu poškození lesních porostů, zatímco u biotických škodlivých činitelů došlo k výraznému poklesu. Z údajů evidovaných Lesní ochrannou službou VÚLHM vyplývá, že abiotické vlivy byly příčinou téměř dvou třetin nahodilých těžeb (dominantně větrem). Třetina objemu nahodilých těžeb byla připsána na vrub biotických škodlivých činitelů – 2,4 mil. m³ (2023 – cca 5,6 mil. m³). Prakticky výhradně se jednalo o poškození působené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem, obzvláště na smrku. Vážnější situace s lýkožrouty na smrku trvá hlavně v jihozápadní a severovýchodní části země.

Počasí roku 2024 lze s ohledem na dlouhodobé trendy (normál počítán z období let 1991–2020) označit jako teplotně vysoce nadprůměrné (odchylka +2,0 °C), srážkově mírně nadprůměrné (113 % normálu). Nejteplejšími měsíci roku vzhledem k měsíčním průměrům byly únor (odchylka +6,1 °C) a březen (+3,8 °C), nejchladnějším naopak listopad (-0,7 °C). Množstvím srážek se od měsíčních normálů jednoznačně nejvíce odchylovalo září (298 % normálu), nebo naopak březen (59 %).

Národní inventarizace lesů

Výsledky třetího cyklu Národní inventarizace lesů potvrzují postupnou změnu dřevinné skladby lesů v ČR. Významným faktorem této změny byla rozsáhlá kůrovcová kalamita, která v období mezi NIL2 (2011–2015) a NIL3 (2016–2020) výrazně zasáhla do stavu a vývoje našich lesů. Ve srovnání s obdobím NIL2 došlo ke statisticky průkaznému poklesu zastoupení jehličnanů z 57,5 ± 1,0 % na 54,9 ± 0,7 % a k odpovídajícímu nárůstu zastoupení listnáčů z 42,5 ± 1,0 % na 45,1 ± 0,7 %.

Tento trend je patrný i z průběhu odhadů zastoupení v jednotlivých letech období NIL3. Rozdíl mezi odhady zastoupení jehličnanů, resp. listnáčů pro roky 2016 a 2020 činí 5,6 p. b. Pokles podílu jehličnanů byl zaznamenán v krajích Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském, v případě smrku ztepilého pak také v kraji Pardubickém. Tento pokles se projevil zejména v páté věkové třídě a v polohách do 700 m n. m. Podíl listnáčů vzrostl především v důsledku nárůstu zastoupení buku lesního, který byl zaznamenán v nejmladší věkové třídě a ve středních polohách od 400 do 700 m n. m.

Podle Zelené zprávy 2024, red.