Přihlásit

Jaký byl rok 2021 a jaký bude rok 2022?

Časopis Lesnická práce přinesl tradiční novoroční anketu, která je zajímavým souhrnem dění v roce 2021 a v mnohém naznačuje také to, co nás čeká v roce 2022. Celou anketu naleznete v Lesnické práci, jejíž lednové číslo jsme pro návštěvníky Silvaria exkluzivně zpřístupnili v elektronické verzi. Lesnická práce 1/2022 vznikala v první polovině prosince, ještě před personálními změnami, proto zde najdete vyjádření původních ředitelů státních podniků Lesy ČR a VLS nebo úvodník ministra Miroslava Tomana.

Doporučený Jaký byl rok 2021 a jaký bude rok 2022?

 

Ing. Josef Vojáček
Lesy ČR

- Co považujete z pohledu Lesů ČR za nejpodstatnější události roku 2021?

Podstatné události roku souvisejí se zvládnutím kůrovcové kalamity, kterou se nám na většině území podařilo potlačit, takže se od roku 2022 vracíme na 79 % výměry k plánovitému hospodaření podle lesních hospodářských plánů. Kromě počasí, které nám přálo, přispělo k dosaženému výsledku podstatné navýšení naší vlastní těžební kapacity, a to nejenom rozšířením lesních závodů, ale i vybudováním Závodu lesní techniky. Získali jsme tak možnost operativního nasazení techniky pro zpracování menších i větších polomů a kalamit, které se regionálně objevují každý rok.

Významně jsme také pokročili v přestavbě a modernizaci Semenářského závodu v Týništi nad Orlicí ke zpracování většího objemu semen a plodů listnatých dřevin. Semenářský závod tak potvrdil zásadní význam pro obnovu lesů, a nejen státních. Obnovených 22 tisíc hektarů lesa je v historii podniku rekordních a stejnou výměru plánujeme i v roce 2022. Zalesňujeme tak za rok více než dvojnásobnou plochu oproti době před kalamitou. Podstatně tak urychlíme obnovu našich lesů. Současně nám ekonomická situace, která se významně zlepšila, umožnila opět hospodařit v kladných číslech a vytvářet rezervy, které použijeme na obnovu lesa v dalších letech. V roce 2022 nejméně ve stejné výši jako v roce 2021 také navyšujeme plány oprav, údržeb a investic, zejména v oblasti lesní dopravní sítě a infrastruktury.

Za úspěšný považuji i obchod Lesů ČR ve vlastní režii, kdy jsme začínali úplně od nuly a dnes se jedná o plně integrovaný proces.

Musím zmínit i úspěšné tendry na provádění lesnických činností, které přinesly nebývale velký zájem lesnických firem. V průměru jsme obdrželi takřka devět nabídek na každou část veřejné zakázky. Vysoce soutěžní prostředí vygenerovalo pro Lesy ČR velmi zajímavé nabídkové ceny.

A nemohu opomenout ani vzájemný převod práva hospodařit k pozemkům s Vojenskými lesy a statky ČR, s nímž souvisí i nově vznikající Lesní závod Mimoň.

- Jak se Lesy ČR s těmito změnami vypořádávají?

Postupujeme podle harmonogramu, tedy převádíme území i začleňujeme nové zaměstnance. Organizační změny jsme projednali se zástupci odborů, takže přicházející zaměstnanci nemusí mít obavy, že by si nástupem k nám pohoršili. Po Novém roce vznikne u Lesů ČR nový Lesní závod Mimoň, který posílí výrobní kapacity v severní části republiky. Tedy tam, kde eskaluje kůrovcová kalamita. Zatím dolaďujeme související procesy, nákupy strojního vybavení, IT prostředků a další, aby od počátku roku 2022 fungovalo vše hladce.

- Rok 2021 se jeví jako zlomový ve vývoji kůrovcové kalamity. Jak hodnotíte kůrovcovou situaci u Lesů ČR a s jakou prognózou pracujete pro rok 2022?

Cílené a efektivní zásahy podpořené chladnějším počasím už na většině spravovaného území dostaly kalamitu pod kontrolu, situace se zlepšuje i na Vysočině. Tomu odpovídá i meziroční snížení objemu napadeného a zpracovaného dříví. V roce 2021 počítáme se zpracováním 5,6 milionů m3 kůrovcového dříví, tedy o 3,98 milionů m3 a 41,5 % méně než v roce 2020. Kůrovcová kalamita v roce 2021 eskalovala v severních Čechách, na Českolipsku, Rumbursku, Děčínsku a v oblasti Ještědu. Věřím, že máme nejhorší za sebou. Pokud nedojde k dalšímu oslabení stromů, můžeme i v těchto oblastech počítat s podstatným snížením objemu zpracovaného kalamitního dříví. Jak jsem už ale uvedl dříve rozhodně nelze usnout na vavřínech. Ve všech spravovaných lesích tak pokračujeme ve vyhledávání a zpracování napadeného dřeva a velmi rychle snižujeme kůrovcový základ. V roce 2022 proto očekáváme další pokles objemu napadeného dříví, a jak jsem zmínil, nejméně na 79 % území se vrátíme k plánovitému hospodaření podle lesních hospodářských plánů.

- Velmi zásadní činností je nyní obnova lesa, kterou, jak se zdá, začíná komplikovat nedostatek sazenic. Můžete stručně zhodnotit vývoj obnovy lesa u státního podniku i zajištění osiva na semenářském závodě?

Obnova lesů logicky patří k nejvyšším prioritám podniku. Zásadní je nejen její rychlost, ale i pestrost. Výchozí podmínkou je dostatek kvalitní semenné suroviny mnoha dřevin, z jejichž semen lze vypěstovat kvalitní životaschopné sazenice pro naše „lesy nové generace". Zdaleka se nejedná jen o marketingovou zkratku, ale o vyjádření skutečné změny. Poměr mezi vysazovanými skupinami dřevin se zcela otočil. Nově zakládané lesy dnes tvoří 67 % listnáčů a pouze 33 % jehličnanů.

Velkou roli hraje i rychlost obnovy, která eliminuje nebezpečí zabuřenění části vytěžených ploch. Ještě nikdy se neobnovovaly lesy tak rychle jako v roce 2021, kdy jsme zalesnili 22 tisíc hektarů 90 miliony sazenic s převahou listnáčů. Všude, kde to je reálné, dostala příležitost přirozená obnova lesa. V porovnání s rokem 2020 jsme navýšili rozsah obnovy o 30 %.

Díky počasí i včasnému zajištění dostatku kapacit se zalesnění dařilo na jaře i na podzim. Zajištění čerstvé semenné suroviny v roce 2020 komplikovala neúroda semen téměř všech druhů dřevin. Během podzimu jsme tedy v semenářském závodě upravili plány sběru záměnami druhů dřevin, abychom v maximální možné míře zajistili čerstvý semenný materiál, konkrétně javorů, třešní ptačích, habrů, jasanů, ale i okrajovějších dřevin, jejichž význam s ohledem na zvyšování pestrosti našich lesů stoupá. Počítáme i s takovými druhy, jako jsou jabloně lesní, hrušně polničky nebo jeřáby oskeruše. Poptávky po semenném materiálu buku či dubů vykrýváme ze zásob z minulých let. V souvislosti s rekordní obnovou lesů se zřetelně projevila stabilizující funkce semenářského závodu, bez něhož by se nepodařilo překlenout neúrodu semen a zároveň vyhovět požadavkům různých vlastníků na obnovu lesů.

 


 

Ing. Jiří Svoboda
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL)

- Co považujete za nejpodstatnější okamžiky z pohledu SVOL v roce 2021?

Ve SVOL považuji za nejdůležitější dosažení celkové konsolidace, která byla završena přijetím novely stanov a zvolením nového vedení, dále upravení vnitřních poměrů a dosažení rovnováhy postavení jednotlivých komor.

- Jak se vyvíjela kůrovcová situace u nestátních vlastníků?

Kůrovcová situace byla mírně lepší než v roce 2020 a to možná vyvolává pocit, že kůrovcová kalamita odeznívá. Jeden chladnější a vlhčí rok to jistě nezachrání. Kůrovců je příliš mnoho, aby to bylo tak jednoduché. Celá řada vlastníků má v podstatě po kalamitě, jednoduše proto, že už nemá téměř žádné smrky starší 40 let. Ale neměli bychom vytvářet pocit, že problém je vyřešen a že vlastníci nepotřebují pomoc. Právě teď je ten okamžik, kdy bude velmi důležité nasměrovat masivní prostředky do co nejrychlejší obnovy porostů, a zabránit tak degradaci holin rozložením surového humusu. Ztráta těžebních možností bude do budoucna pro některé vlastníky zásadním problémem, a zejména oni potřebují pomoc nejvíce.

- SVOL dlouhodobě bojoval za podporu nestátních vlastníků zasažených kůrovcovou kalamitou. Jak výsledky těchto snah hodnotíte?

Nepochybně bylo dosažení kompenzací za kůrovcové těžby jednoznačným úspěchem SVOL, ale nedokázali jsme zabránit marginalizaci této podpory. Poslední částka kompenzace za rok 2020 ve výši 145 Kč/m3 je už za hranou. V roce 2020 byly ceny dříví na samém dně, a přesto bude kompenzace takto nízká. Pro většinu vlastníků je to velké zklamání. Těžko si lze představit, že tyto prostředky vlastníkům nějak zásadně pomohou. Významně lepší situace je v podpoře jednotlivých činností prostřednictvím novelizovaného nařízení vlády č. 30/2014. Tam se podařilo dosáhnout většího počtu podporovaných činností i vyšších sazeb. Doufáme, že na tyto podpory bude dostatek prostředků a nebude je třeba krátit ani zastropovat. Věřím, že se podaří oživit i zamýšlenou podporu na adaptaci porostů na klimatickou změnu. V této chvíli ještě neznáme všechny detaily, ale snad se to podaří včas dokončit a vlastníci dostanou první prostředky již v roce 2023.

- V roce 2021 byly zveřejněny různé strategické dokumenty, například Nová strategie EU pro lesy do roku 2030, ale také koaliční smlouva budoucí vlády. Jak směřování, případně některé konkrétní návrhy jako zástupci nestátních vlastníků vnímáte a budete činit nějaké kroky ke změnám pohledu EU a politické reprezentace na lesnictví?

Strategické dokumenty EU jsou pro nás zklamáním i hrozbou zároveň. Je nepochybné, že směr, kterým vykročila Evropská komise, je vychýlen ve prospěch environmentálního pilíře a nehodlá respektovat naše snahy o trvale udržitelný způsob hospodaření, který dovolí využití obnovitelné suroviny. Budeme se snažit prostřednictvím našich europoslanců v tomto něco udělat, zejména v období našeho předsednictví. Využijeme i naše členství v evropských sdruženích ELO i CEPF, abychom prosadili změnu tohoto nesmyslného postoje. Bohužel koaliční smlouva se současnému žalostnému stavu lesů v podstatě nevěnuje a vyhlášení dvou nových národních parků přinese jen další omezení hospodaření a náklady. Naše odhodlání změnit postoje politiků, ať už na národní, nebo evropské úrovni, je značné. Hodláme komunikovat s novými ministry i poslanci, chceme dosáhnout významnějšího postavení vlastníků lesů a budeme silně obhajovat právo v našich lesích i nadále hospodařit.

 


 

 



Ing. Petr Král
VLS ČR

- Jak hodnotíte uplynulý rok 2021?

Pro Vojenské lesy a statky přinesl rok 2021 v mnoha ohledech zlepšení hospodářských výsledků, a to nejen v dominantním oboru podnikání, kterým je lesnictví. V něm se do výsledků samozřejmě pozitivně promítlo oživení na trhu se surovým dřívím, byť jej v určitých obdobích roku doprovázely poměrně veliké cenové výkyvy. Vedle zvýšení realizačních cen se do výnosů podniku promítne i to, že se nám díky zvýšené poptávce podařilo snížit zásoby dříví na několikaleté minimum. V pěstební činnosti jsme v roce 2021 prakticky dotáhli rozsáhlé zalesňovací akce ve dvou námi spravovaných lokalitách na Moravě, na Drahanské vrchovině a ve vojenském újezdu Libavá, kde jsme kalamitou zničené smrkové porosty nahradili druhově rozmanitou výsadbou, v níž převládají listnaté dřeviny. Na českých lesnických divizích se nám dařilo kontinuálně vzniklé holiny obnovovat podle cílů, které jsme si vytyčili.

Jak už jsem zmínil, dařilo se nám i mimo lesnictví v dalších oborech, které jako komplexní hospodář v krajině využívané armádou vykonáváme. Skvělých výsledků dosáhla naše divize zemědělské výroby, kde se nám podařilo prodat celou produkci našich biofarem a zároveň zvýšit realizační ceny. Stejně tak se nám dařilo naplnit všechny plánované cíle v dalších oblastech, především ve službách, které realizujeme pro resort obrany.

Negativně se do hospodaření promítla pokračující pandemie covid-19, byť oproti jiným výrobním sektorům nijak dramaticky. V našem hospodaření šlo především o zvýšené náklady na hygienu a ochranu zaměstnanců.

Celkově však můžeme konstatovat, že za rok 2021 jsme naplnili všechny naše plánované hospodářské cíle.

- V roce 2021 došlo mezi LČR a VLS k poměrně rozsáhlým majetkoprávním změnám. Jak se VLS ČR s těmito změnami vypořádávají?

S touto změnou práva hospodařit mezi oběma správci státních lesů je spojeno poměrně velké množství administrativních úkonů, právních kroků a jednání, které bylo a bude třeba zrealizovat. Prioritou je hospodařit na nových lesních porostech dle našich zaběhlých postupů. Procesně je tato záležitost připravena, od přelomu roku nové organizační jednotky a nabyté majetky fakticky adaptujeme do našeho hospodářského systému v rámci jednotlivých lesnických divizí. Věřím, že se to odehraje bez vážnějších problémů, protože celý proces je do detailů v rámci podniku připraven, za což patří velké poděkování všem zaměstnancům VLS.

- Můžete shrnout, jak se vám daří bojovat s kůrovcovou kalamitou?

S kůrovcem nám stejně jako dalším kolegům lesníkům opětovně i v roce 2021 pomohlo příznivé počasí. Chladné jaro a dostatek srážek ve většině regionů umožnily v nižších nadmořských výškách vývoj jen dvou pokolení škůdce. Teritoriálně se přesun kůrovcové kalamity z Moravy na západ projevil hlavně ve dvou ze čtyř českých lokalit v naší správě – v Ralsku na Liberecku a v Brdech. Na Šumavě a na západě Čech v Doupovských horách byl výskyt kůrovce minimální.

- S jakými plány a očekáváními vstupujete do roku 2022?

Primárním cílem, na který se v novém roce budeme muset zaměřit, je plnohodnotná konsolidace správy v nově nabytých lokalitách v rámci změny práva hospodaření ve státních lesích. Máme vytyčeny ambiciózní, avšak reálné cíle ve všech hlavních podnikatelských činnostech – od lesnictví přes zemědělství až po služby pro Ministerstvo obrany. V mnoha ohledech pro nás bude důležitý také vývoj národní státní zemědělské politiky vzhledem ke klimatickým směrnicím Evropské unie, který ovlivní strategické nastavení naší zemědělské činnosti.

 


 

Ing. Arnošt Buček
Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

 

- Jaký byl rok 2021 pro Arcibiskupské lesy a statky Olomouc?

Rok 2021 byl pro Arcibiskupské lesy a statky Olomouc plný změn, dobrých i špatných. Tou nejsmutnější událostí byl náhlý odchod našeho jednatele Petra Skočdopoleho, který nás navždy opustil v červnu roku 2021. Pro naši společnost i celý lesnický sektor to byla velmi smutná událost.

I díky jeho úsilí se nám na jaře podařilo rozjet vlastní pilařský závod ve zcela nově zbudovaném areálu ve Vápenné. S novým pilařským provozem se nás o to více dotkly enormní výkyvy cen dříví a řeziva, se kterými jsme se museli vypořádat. Na závěr to nejpozitivnější – podařilo se nám konečně výrazně zbrzdit kůrovcovou kalamitu v rámci spravovaného majetku.

Vzhledem k funkčnímu systému a obětavým zaměstnancům se nám podařilo se se všemi výzvami roku 2021 se ctí vypořádat. Za to všem našim zaměstnancům patří velký dík.

Přál bych si, aby nadcházející rok 2022 byl pro nás pro všechny symbolem větší stability, kterou náš konzervativní sektor po předchozích turbulentních letech potřebuje. Věřím, že se to konečně podaří.

- Jak hodnotíte rozjezd vlastní pily? Naplnil tento záměr vaše očekávání?

V říjnu roku 2021 jsme po půlročním zkušebním provozu úspěšně zkolaudovali vlastní nový pilařský závod ve Vápenné s pořezovou kapacitou k 60 tis. m3 ročně při dvousměnném provozu. Jedná se bezesporu o ambiciózní projekt, protože nový pilařský závod s takovou pořezovou kapacitou žádný větší vlastník lesů v ČR již dlouho nevybudoval. Při vlastním rozjezdu pily jsme měli štěstí, protože se potkal se skokovým navýšením ceny i poptávky po řezivu. Zároveň jsme následně v krátké době zažili i prudký propad ceny. Byly to pro nás cenné zkušenosti, které je potřeba do budoucna zúročit. Jsme na trhu s řezivem novým hráčem a je třeba budovat stabilní síť obchodních partnerů a vztahů.

Cílem vlastníka bylo především dát svému vlastnímu dříví přidanou hodnotu a neprodávat pouze surovinu, podpořit zaměstnanost v regionu, a přispět tak k jeho většímu sepětí s naší společností. Záměr vybudovat vlastní pilařský závod určitě naplnil naše očekávání. Nyní jsou tak před námi další úkoly a výzvy, které je potřeba zvládnout stejně úspěšně jako ty předchozí.

- Jeseníky, kde máte významnou část lesního majetku, jsou svým způsobem specifické střety mezi vlastníky a správci lesa na jedné straně a aktivistickými skupinami na straně druhé. Jak se tato situace z vašeho pohledu v roce 2021 vyvíjela a plynou z ní pro vás nějaká omezení?

Situace, kdy v dnešní době často dochází k třenicím mezi vlastníky lesů na straně jedné a aktivistickými skupinami na straně druhé, považujeme za nebezpečné. Dochází k nim kvůli rozdílnému úhlu pohledu na věc. Pro vlastníky lesů je jejich les zdrojem obživy. Aktivistické skupiny se ohánějí domnělým veřejným zájmem. Problém tkví v tom, že vlastníkovi jde o živobytí a za veškerá svá rozhodnutí nese reálná rizika, každé omezení je pro něj spojeno se zvýšenými náklady. Aktivistické skupiny tvrdí, že postupují v souladu s veřejným zájmem, naopak nenesou žádná rizika, s případnými omezeními nemají žádné přímé náklady a za důsledky svých činů nenesou ani žádnou odpovědnost.

Je smutné, že ani více než 30 let od změny režimu nedošlo ve společnosti k postupnému návratu respektu k nestátnímu vlastnictví. Každý mluví o svých právech, ale méně o svých povinnostech. Někteří návštěvníci lesů se chovají tak, jako by všechno patřilo všem. Obecně ve společnosti chybí více tolerance a empatie. Již naše ústava, jako základní dokument každého demokratického státu, pamatuje na omezení vlastnického práva v důsledku veřejného zájmu. Pokud je ovšem nezbytně nutné k něčemu takovému přistoupit, je to vždy spojeno s náhradou. Ve vztahu k vlastníkům lesů se na tuto základní podmínku často nějak zapomíná.

V Jeseníkách nastává konflikt především v 1. zónách CHKO, kde jsou lesy napadeny kůrovcem, který se odtud šíří do hospodářského lesa ve 2. zónách a dál. Po několika odvoláních aktivistických skupin nabyla v roce 2021 právní moci výjimka vydaná Správou CHKO Jeseníky týkající se zákazu hospodařit na území 1. a 2. zóny chráněné krajinné oblasti způsobem vyžadujícím intenzivní technologie za účelem celoroční asanace kůrovcem napadených stromů nebo zpracování živelní kalamity. Z výjimky plyne povinnost ponechávat k přirozenému rozpadu stanovené množství dříví, pokud vznikne holina větší než 1 ha. Bohužel je to velmi vágní ustavení, které je v praxi s ohledem na vývoj nahodilých těžeb obtížně uchopitelné. Opakované odvolávání a hlášení nových podnětů na orgány státní správy ze strany aktivistických skupin je extrémně vyčerpávající pro všechny zúčastněné.

Podle nás je důležité, aby společnost panicky nepodléhala tlakům různých aktivistických skupin a hnutí. Vzhledem k tomu, že udržitelnost je celospolečensky důležité téma, dostane se snadno sluchu každému, kdo hlasitě křičí, bez ohledu na obsah. Je škoda, že si veřejnost tak málo uvědomuje, jak velkou službu pro obecné zájmy všech občanů majitelé lesů bezplatně zajišťují.

 


 

Ing. Tomáš Krejzar, Ph.D.
Ministerstvo zemědělství ČR

– Můžete zrekapitulovat projednávání podstatných lesnických témat na mezinárodní úrovni za uplynulý rok?

V roce 2021 se uskutečnilo několik významných akcí na globální a panevropské úrovni. Zmínil bych ministerskou konferenci Forest Europe, která se v dubnu uskutečnila formou videokonference. Ministři zodpovědní za lesy se podpisem ministerské deklarace zavázali k plnění vize pro evropské lesy 2030, v rámci které jsou evropské lesy udržitelně obhospodařovány, aby byly odolné, zdravé, produktivní a multifunkční a aby přispívaly k udržitelnému rozvoji. V rezoluci o adaptaci panevropských lesů na změnu klimatu se signatáři zavázali zlepšit mezinárodní spolupráci a propojit národní a mezinárodní aktivity prostřednictvím založení mechanismu pro sdílení znalostí o rizicích pro lesy.

Jinak byl ovšem nejpodstatnější vývoj v rámci Evropské unie: Evropská komise nás doslova zavalila množstvím strategických dokumentů a návrhů právních předpisů s dopady na lesy a lesní hospodářství, zejména s cílem řešit klimatickou krizi a ochranu biologické rozmanitosti. Po opakovaných urgencích jsme se dočkali Nové strategie EU pro lesy do roku 2030 (podrobně se jí věnovalo listopadové číslo LP). Vzhledem k našemu kritickému postoji k tomuto dokumentu jsme poté věnovali značnou energii přípravě reakce členských států EU (tzv. závěrů Rady), které byly schváleny na listopadové Radě pro zemědělství a rybolov.

Z legislativních návrhů se lesního hospodářství dotkne zejména revize směrnice EU č. 2001/2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (kritéria udržitelnosti lesní biomasy), revize nařízení (EU) č. 2018/841 (dosažení klimatické neutrality v odvětví lesnictví do roku 2035) a návrh nového nařízení EU o uvádění na trh a vývozu komodit a výrobků spojených s odlesňováním a degradací lesů (které zahrne i dřevo a dřevařské výrobky). Kromě toho do konce roku očekáváme ještě zveřejnění návrhu nařízení EU o závazných cílech obnovy přírody, opět s dopadem na lesní hospodářství.

– Co nás v kontextu těchto jednání čeká v roce 2022?

V roce 2022 nás čeká projednávání všech zmíněných právních předpisů v pracovních orgánech EU. Nový rozměr tato jednání dostanou v druhé polovině roku, kdy se Česká republika ujme předsednictví v Radě EU. Na jednu stranu je to příležitost aktivně ovlivnit projednávání těchto agend, současně je třeba si uvědomit, že předsednictví má spíše roli neutrální, organizační a koordinační, a musí zejména hledat konsensus mezi pozicemi členských států. Prostřednictvím neformálních předsednických akcí v ČR (workshop, zasedání ředitelů pro lesy členských států EU) chceme ovlivňovat realizaci Nové strategie EU pro lesy do roku 2030 s ohledem na skutečnost, že na první čtvrtletí 2023 Komise plánuje zveřejnit další legislativní návrh o monitoringu a sběru dat o lesích a navrhnout nové ukazatele hospodaření v lesích, včetně stanovení jejich limitů.

 


 

Souhlasíte se vznikem dvou nových národních parků?

ANO - 17.3%
NE - 82.7%

Celkem hlasů: 272
Hlasování v této anketě bylo ukončeno na: 09 dub 2022 - 07:33

 


 

Ing. Tomáš Pařík 
Asociace lesnických a dřevozpracovatelských podniků (ALDP)

- Rok 2021 se v počátku nesl ve znamení extrémního nárůstu cen kulatiny a následných výkyvů. Jak tento rok hodnotíte z pohledu situace na trhu s dřívím?

Rok 2021 byl poznamenám několika vlivy a obávám se, že některé budou přetrvávat i v následujících letech. Dopady klimatické změny vedly k pokračujícím, i když zmírněným, navýšeným těžbám. Situace kolem tzv. anticovidových opatření narušila globální toky komodit a ovlivnila i chování zákazníků. Počátek implementace plánu na snížení emisí CO2 v rámci EU vede, a v roce 2020 dále povede k výrazným změnám v mnoha oblastech. Výrobky za dřeva jsou globálním produktem, a proto i jejich cena je ovlivněna globální poptávkou. Situace na domácím trhu je navíc ovlivněna poptávkou po dřevní surovině ze zahraničí a politickými rozhodnutími činěnými spolu s našimi politiky v Bruselu, popřípadě v našem parlamentu. Samozřejmě nikdo není schopen zodpovědně předpovědět vývoj v následujících měsících. Mojí útěchou zůstává, že většinou je vývoj jiný, nežli si většinově myslíme.

- Jak s odstupem času hodnotíte posun ve vnímání lesnictví, který je patrný například z Nové strategie EU pro lesy do roku 2030, ale také z koaliční smlouvy budoucí vlády? Připravujete v této souvislosti nějaké kroky vedoucí ke změně pohledu na lesy a hospodaření v nich?

Bohužel lesnický stav prohrává na mediálním kolbišti. Lesníci a dřevaři nejsou vnímáni jako ti, kteří rozumně hospodaří s přírodou ve prospěch celé společnosti, ba naopak. Pak dochází k absurditám typu odstřelování stromů dynamitem v národních parcích s odůvodněním, že je to přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. V těch samých lesích, které lesníci dlouhodobě obhospodařovali s cílem přispět k udržitelné budoucnosti společnosti. Dnes jsou ty lesy mrtvé. Lesníka vyženeme z lesa a necháme les zničit, opět se zaklínadlem tzv. ochrany přírody. Nová strategie EU na jedné straně prosazuje především ekologický pilíř principu udržitelnosti, na druhé straně volá po zásadní změně spotřeby celé společnosti. Po změně zdroje výroby energie ve prospěch například i biomasy volá po masivním využití obnovitelných zdrojů například ve stavebnictví, ale v další větě navrhuje ponechat 10 % rozlohy lesů bez zásahu a 30 % lesů ve zvláštním režimu. Pokud nedojde k absolutnímu kolapsu celé myšlenky, tak budeme opět pálit dřevo, abychom se v zimě ohřáli a možná si sem tam posvítili, ale vrátíme se tím do středověku, a co hůř, vytvoříme další tlak na zdroje mimo EU. Žádný politik neříká, že ke splnění ambiciózních cílů by musela celá tzv. vyspělá společnost výrazně omezit spotřebu takřka ve všech směrech. Program nové vlády je veden ve stejném duchu, zřejmě s ohledem na nutnost vyjít vstříc názorům ve všech 5 koaličních stranách. Les již nebude „továrna na dřevo", vyhlásíme dva nové národní parky, ale budeme stavět ze dřeva a vyrábět z něho energii. Opět jsem tedy názoru, že realita bude zásadně jiná, ale budeme asi muset nejdříve začít vypínat elektřinu, aby se nám rozsvítilo. Náš stav musí samozřejmě projít sebereflexí. Musíme hledat cestu, jak mediálně uspět a jak být schopni přizpůsobit hospodaření v lesích společenské objednávce. Považuji to možná za větší výzvu pro náš stav, nežli jsou dopady klimatické změny.

- S jakým výhledem vstupujete jako zástupce dřevozpracujících firem do roku 2022?

Dřevozpracující firmy vstupují do nového roku s velkými očekáváními a zároveň obavami. Dlouhodobě propagovaný fakt, že dřevo je obnovitelná surovina a výrobky ze dřeva jsou přírodě blízkým způsobem, jak se chovat udržitelně, zvyšuje postupně poptávku. Bohužel je zde zároveň masivní tlak na omezení hospodaření v evropských lesích, jakkoliv lesů v rámci EU výrazně přibývá, ale bohužel jsou neustále méně využívány na úkor využívání lesů v kritických oblastech, především tropů, kde probíhá masivní odlesňování. Očekáváme tedy rok s pokračující dobrou poptávkou po výrobcích ze dřeva, nicméně zároveň s turbulentním, těžko předvídatelným vývojem na straně nabídky dřevní suroviny pro primární výrobu. Na závěr bych si dovolil popřát všem kolegům zdraví, štěstí, pevné nervy, rozvahu a celé společnosti více pokory a návrat k selskému rozumu.

 


 

Ing. Petr Vondráček
Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH)

- Jaký byl rok 2021 pro lesnické firmy?

Lesnické firmy, které zastupuje Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH), což jsou zejména firmy malé a střední velikosti v českém vlastnictví, hodnotí rok 2021 jako značně „nejistou sezonu". Trvá nedostatek pracovních sil a tlak na zvýšení mezd. Podnikatelské příležitosti pro malé a střední firmy v lesnictví jsou v extrémním ohrožení. Je to způsobeno tlakem velkých, často i nadnárodních firem či firem s napojením na politiku, kde se preferují velké komplexní zakázky s velkým objemem dříví, což znehodnocuje kvalitní práci firem v regionech, zejména v pěstební činnosti, a nedává to našim firmám šanci na úspěch. Druhé ohrožení existence malých a středních firem je v rozvíjení vlastního podnikání státních podniků, zejména u obchodu se dřívím. Věříme, že s nástupem nové vlády a ve spolupráci s MZe i státními podniky dokážeme tento trend změnit.

- Jak vnímají lesnické firmy sdružené v ČAPLH snahy o upřednostnění mimoprodukční funkce lesa u státních lesů, zmíněné v koaliční smlouvě nové vlády?

Je to skutečně otázka zjevně politická. My, jako firmy zejména službového typu, usilujeme o to, abychom měli v tržním prostředí příležitost se o práci ucházet. Na druhou stranu se domníváme, že dřevo a výrobky z něj mají nezastupitelnou roli.

 

- Jste zástupce firmy, která je významným regionálním dodavatelem palivového dříví. Jak se v roce 2021 vyvíjel tento trh a zaznamenáváte zvýšenou poptávku v důsledku zdražování energií?

Ano. Tak jak byl ještě v roce 2020 přebytek palivového dříví, tak se to nyní obrátilo – poptávka je enormní.

- Projevila se zvýšená poptávka i na ceně štípaného palivového dříví?

Odpověď zní opět ano. Ekonomické zákony fungují: Zvýší-li se cena jedné energie (elektřina, plyn), projeví se to na ceně energií ostatních..., tzn. cena se zvyšuje.

Na závěr si dovoluji jménem svým i jménem České asociace podnikatelů v lesním hospodářství všem popřát klidnější rok 2022 ve stabilním lesnickém prostředí s dostatkem příležitostí pro všechny.

 


 

Ing. Jana Kostelníková
Sdružení lesních školkařů ČR

– Můžete zhodnotit situaci na trhu s reprodukčním materiálem (včetně výčtu nejčastěji poptávaných a chybějících dřevin) v roce 2021?

V současnosti by mělo být na trhu dostatek sadebního materiálu hlavních hospodářských listnatých dřevin, jako je buk, dub, javor, olše. Minulý rok byla dobrá úroda semenného materiálu těchto dřevin, což bylo hlavním předpokladem současné nabídky. Horší je to už s lípou, u které byly v posledních letech zaznamenány problémy s neúrodou semen, a jehličnatými druhy, jejichž napěstovaná zásoba byla hodně využita pro podzimní obnovu lesa a na jaře bude omezená.

Pravděpodobně k největšímu výpadku došlo v produkci sadebního materiálu smrku ztepilého, který má víceletý výrobní cyklus. Důvodem je pokles zájmu ze strany odběratelů v předchozích letech 2016 až 2019, kdy cca 15 mil. kusů vypěstovaných a v lesních školkách k expedici připravených sazenic smrku ztepilého muselo být bez užitku spáleno, ač bylo na tuto situaci opakovaně poukazováno. Školkařům tak vznikly značné ztráty. Nyní je již smrku rozpěstováno tolik, že se v letech 2023 až 2025 očekává i jeho přebytek.

– Jak ovlivnila zvýšená poptávka, ale například i covidová omezení nebo nárůst cen energií ceny sazenic na trhu?

Cena sadebního materiálu lesních dřevin je ovlivněna zejména poptávkou, nabídkou a vstupními výrobními náklady. Vzhledem k rostoucím cenám vstupů (např. některé osivo o 100 %, osobní náklady 5–10 %, rašelina 30 %) se dá očekávat i růst cen sadebního materiálu lesních dřevin v návaznosti na zvyšující se inflaci. Případný růst cen by ovšem nebyl skokový, nýbrž postupný tak, jak bude stoupat inflace v tomto roce. Dobrou zprávou je, že se náš sektor lesního školkařství dovedl vypořádat s dopady covidových omezení tak, že jej významně nezasáhl, a nemusel tudíž omezit svou produkci. Ba naopak. Lesní školkaři rozpěstovali ve svých školkách opět velké množství sadebního materiálu, určeného primárně pro zalesnění a obnovu lesních porostů v ČR.

– Jak hodnotíte novelizaci vyhlášky č. 139/2004 Sb.?

Sdružení lesních školkařů ČR se aktivně podílelo na tvorbě novely vyhlášky č. 139/2004 Sb. Vznesli jsme řadu připomínek, některé nebyly bohužel akceptovány (např. počty sazenic na ha při umělé obnově lesa). Musíme přiznat, že jsme očekávali ambicióznější návrh novelizace této vyhlášky, ale domníváme se, že její konečné znění bude kompromisním řešením všech zúčastněných stran.

– Co lze ve vztahu k dodávkám sazenic očekávat v roce 2022?

Rok 2021 nebyl u většiny hospodářských lesních dřevin semenným rokem (snad kromě nevelké úrody semenného materiálu u borovice lesní – sběry ještě probíhají). Tato skutečnost ovlivní produkci a nabídku sadebního materiálu lesních dřevin v letech 2022–2024. Je možné, že nabídka nebude tak široká jako vloni, a pro obnovu lesa bude tedy dobré využít i jiné, doposud ne tak uplatňované druhy dřevin. V letošním roce bude proto velmi záležet na zodpovědném přístupu všech vlastníků uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin ke sběrům semenného materiálu. Z tohoto důvodu bychom zde chtěli apelovat na všechny vlastníky těchto zdrojů, aby v roce 2022 maximalizovali své sběry, jak jen to bude možné. Je třeba zvýšit využívání uznaných zdrojů reprodukčního materiálu, které je v ČR stále poměrně nízké, a připravit se tak na možný výpadek v úrodě semenného materiálu lesních dřevin, který je určující pro rozsah výroby sadebního materiálu.

Vzhledem k tomu, že i sektor školkařství a obnovy lesa je z velké části závislý na sezónních pracovnících ze zahraničí, záleží také na tom, jak bude těmto lidem umožněn vstup na náš pracovní trh.

 


 

Doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

– Můžete shrnout uplynulý rok z pohledu VÚLHM a zmínit nejzajímavější výstupy výzkumných aktivit ústavu?

Rok 2021 byl již druhým rokem s covidem-19, což citelně omezovalo zejména zahraniční spolupráci, která se v zásadě celá přesunula do on-line prostoru. Poradenské a expertní činnosti a řešení výzkumných úkolů naštěstí ovlivnila pandemie minimálně. Z větších akcí se podařilo v říjnu uspořádat setkání ke 100. výročí VÚLHM, kterého se symbolicky účastnilo pouze 100 hostů. Fyzicky také proběhly některé menší semináře a exkurze – například semináře pro drobné vlastníky lesů s tématem vhodných postupů zalesňování po kůrovcové kalamitě. V roce 2021 byly finalizovány některé výzkumné projekty se zajímavými výsledky. Z databází půdních průzkumů se podařilo zpracovat mapy živin v lesních půdách ČR a jejich ohrožení acidifikací. Tato aktivita přinesla i cenné informace o ukládání uhlíku v lesních půdách. Projekt řešený pro Lesy ČR přispěl k definování rizikových stanovišť pro pěstování borovice a dubu. Byly zpracovány nové metodické postupy pro uznávání a zabezpečení zdrojů reprodukčního materiálu a pozornost byla věnována např. i bříze, jejíž význam v souvislosti s vícefázovým zalesňováním kalamitních holin v současné době roste. Kolegům z útvaru myslivosti se podařilo objasnit způsoby přenosu afrického moru prasat mezi kadávery uhynulých jedinců a doposud nenakaženými divočáky. Těch zajímavých výsledků je pochopitelně mnohem více – zájemce odkazuji na výroční zprávu, která se na našich webových stránkách objeví v červnu. Jsme rádi, že zájem o naši činnost ilustruje i narůstající spolupráce s vlastníky lesů přímo v rámci řešení výzkumných projektů.

– Jak hodnotíte kůrovcovou situaci v roce 2021 a její výhled do roku 2022?

Průběh počasí v roce 2021 ve vztahu ke kůrovcové kalamitě byl jednoznačně příznivý. Chladné jarní období a srážkově normální až nadnormální letní měsíce vedly ke zpoždění rojení lýkožrouta smrkového a založení obvyklých dvou pokolení. Napadení smrkových porostů se tak pohybovalo odhadem na úrovni dvou třetin oproti roku 2020. Dalším výrazným pozitivním vlivem byl nárůst cen surového dříví, což byl jeden z faktorů, které motivovaly vlastníky ke včasným těžebním zásahům. Úroveň kůrovcových těžeb v ČR za rok 2021 lze očekávat řádově kolem 15 milionů m3, což je významný pokles oproti roku 2020 (22 mil. m3). Číslo je to ovšem stále velmi vysoké a zvýšený, až kalamitní stav přetrvává prakticky na celém území Čech. O dalším vývoji tak bude výrazně rozhodovat opět stav počasí v průběhu příštího roku. Kalamitu ještě nemáme za sebou a nelze podcenit včasné vyhledávání napadených stromů, jejich těžbu a asanaci. Účinná opatření v tomto roce mohou hrozbu dalšího rozvoje kalamity významně snížit, v případě nepříznivého vývoje počasí alespoň tlumit.

 

Děkujeme za odpovědi (14. 12. 2021),

Jan Příhoda, Petra Kulhanová

Odpovědi zástupců dalších profesních organizací, vlastníků lesů, lesnických firem nebo představitelů oblasti vědy a výzkumu naleznete v Lesnické práci 1/2022, kterou si můžete exkluzivně prohlédnout zde:

Naposledy změněno: čtvrtek, 20 leden 2022 11:15

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Sbírka „Pomoc lesům a lesníkům Ukrajiny“, lesníci pomáhají lesníkům

Sbírka „Pomoc lesům a lesníkům Ukrajiny“, lesníci pomáhají lesníkům

Lesnictví

Veřejná humanitární sbírka „Pomoc lesům a lesníkům Ukrajiny" vznikla jako reakce na válečný konflikt na Ukrajině a informace o dopadech ruské agrese na ukrajinské lesníky...

Ukrajinští lesníci bojují ve válce i za zachování fungování lesního hospodářství v zemi

Ukrajinští lesníci bojují ve válce i za zachování fungování lesního hospodářství v…

Lesnictví

Následky válečného konfliktu na Ukrajině nemohly minout ani lesníky a lesní hospodaření. Do válečných bojů se zapojilo 4,5 tisíce ukrajinských lesníků a bohužel i v...

Jak hospodaří s vodou douglaska ve směsi s bukem

Jak hospodaří s vodou douglaska ve směsi s bukem

Lesnictví

Názory a rozhodování o větším zastoupení douglasky v našich lesích jako náhrady chřadnoucího smrku by měly být podloženy informacemi a znalostmi o jejím růstu a...

Světová meteorologická organizace: Důležité ukazatele klimatické změny jsou na rekordní úrovni

Světová meteorologická organizace: Důležité ukazatele klimatické změny jsou na rekordní úrovni

Lesnictví

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své Zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO)...

Populární zprávy

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Policie dopadla organizovanou skupinu, která kradla z lesů kulatinu

Lesnictví

Zobrazeno:4410

Policistům na Vysočině se podařilo dopadnout organizovanou skupinu, která z lesních skládek kradla kulatinu a následně ji vozila na zpracování do zahraničí. Způsobená škoda zatím...

Lesníci pomáhají. Přidáte se i vy?

Lesníci pomáhají. Přidáte se i vy?

Lesnictví

Zobrazeno:4190

Aktualizováno 1. 3. Černý čtvrtek, tak se možná bude nazývat den 24. 2, kdy se Ukrajina a s ní celý svět probudil do válečného konfliktu...

Reportáž z jednoho z nejmodernějších pilařských provozů ve střední Evropě

Reportáž z jednoho z nejmodernějších pilařských provozů ve střední Evropě

Lesnictví

Zobrazeno:4067

O pile LABE WOOD, která byla slavnostně otevřena v říjnu 2020, se mluví jako o nejmodernější velkokapacitní pile ve střední Evropě. Závod s nejmodernějšími pilařskými...

MŽP jednalo se starosty, proti vyhlášení NP Křivoklátsko je 17 obcí

MŽP jednalo se starosty, proti vyhlášení NP Křivoklátsko je 17 obcí

Lesnictví

Zobrazeno:3761

Ministerstvo životního prostředí 24. 2. jednalo se starosty o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, který by měl zajistit vyšší ochranu přírody, například šetrnější způsob hospodaření v...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby