„Ochranu přírody mají lesníci v genech,“ říká Dalibor Šafařík, generální ředitel Lesů České republiky. V praxi to dokážou veřejnosti už dvacátého června, kdy na čtyřech místech v zemi představí největší program zaměřený na ochranu přírody příznačně nazvaný 100 ostrovů obnovy přírody. Akce je určená zejména pro studenty lesnických škol, vítaný je ale každý, komu leží ochrana přírody na srdci.
Lesy ČR chtějí v praxi ukázat, že se podpora biodiverzity, ochrana životního prostředí a lesnické hospodaření nevylučují, ale naopak doplňují a vzájemně podmiňují. Programem 100 ostrovů obnovy přírody mimo jiné naplňujeme nedávno schválenou střednědobou koncepci státního podniku i doporučení organizace Eustafor. Ta sdružuje správce státních lesů v zemích Evropské unie a Lesy ČR jsou aktivním členem.
Akci, kde bude program 100 ostrovů obnovy přírody představen veřejnosti přibližuje v rozhovoru generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
Ostrov Naxos, uprostřed rybníka Holná na Třeboňsku.
- Říkáte, že lesníci mají ochranu přírody v genech. Jak tento názor chcete prezentovat veřejnosti?
Často zapomínáme, že lesníci byli skutečně prvními ochránci přírody. Už tři sta let dobře vědí, že pokud chtějí v lese dlouhodobě úspěšně hospodařit, nemohou to činit bez ohledu na ochranu přírody a biologickou pestrost. Hospodaření a ochrana přírody musí jít ruku v ruce, vzájemně se podmiňovat a umocňovat. Jen tak je možné obojí naplňovat. I když se mnozí snažili, a leckdy stále snaží, lesníky stavět do nepříznivého světla a vykreslovat jako ty, jimž jde pouze o těžbu a zisk… Nikdy to tak nebylo a z podstaty lesnického řemesla ani být nemohlo. Pravdou je přesný opak.
Na druhou stranu – ochrana přírody není povinností jedné či několika málo občanských skupin, případně jediného vládního resortu. A nikdo na ni samozřejmě nemá monopol. Je to zájem celé společnosti a v tom spočívá skutečný veřejný zájem. I proto se cíleně od počátku snažíme kolem 100 ostrovů obnovy přírody, programu, který je v této oblasti vlajkovou lodí našeho podniku, vytvořit komunitu lesníků, vědců, občanských sdružení, místních samospráv, orgánů státní ochrany přírody a místních občanů. Prostě je třeba, abychom všichni společně hledali a průběžně nacházeli kompromisy a řešení v adaptaci lesů na klimatickou změnu, zachovali šetrné hospodaření s respektem k přírodě a brali při tom všem ohled i na legitimní zájmy lidí, kteří v regionech žijí, chtějí se v lese a v krajině volně pohybovat, rekreovat, chodit na houby, jezdit na kole… A právě podobné akce jako je ta 20. června k takové výměně názorů a informací slouží, stejně jako k ukázkám přírodě blízkých způsobů hospodaření, péče o les i ochranu přírody.
- Projekt 100 ostrovů obnovy přírody jste představili v únoru v Hadcích na Vysočině. Tehdy jste slíbili, že prvních několik desítek lokalit zveřejníte na novém webovém portále do půlky kalendářního roku, včetně plánů, jak si v těchto lokalitách péči a úpravu hospodaření představujete. Jak se tento úkol daří?
Své sliby plníme. Daří se nám držet jasného harmonogramu, za což musím poděkovat desítkám kolegů z celé republiky, kteří na projektu pracují. Webový portál 100 ostrovů obnovy přírody jsme zprovoznili počátkem června, a jak jsme slíbili, uveřejnili jsme už na něm čtyřiadvacet konkrétních lokalit, ostrovů, napříč republikou včetně popisu aktuálního stavu a plánu managementových opatření. U každé lokality, každého ostrova, se nachází karta s podrobnou mapou, popisem lokality, její historie i nynějšího stavu, co na daném místě chráníme a proč, co je cílem našich lesnických zásahů a jaké metody hospodaření budeme používat. A samozřejmě je tam i spousta fotografií, krátké video a spoty, ale i odbornější texty včetně metodiky péče, způsobů i cílů monitoringu a podobně.
Hořice, Bradlecká bučina.
- Mezi zveřejněnými lokalitami má být jedna z lesnického pohledu atypická zajímavost. Můžete ji přiblížit?
Ano, je to ostrov na ostrově, dokonce nese i název z turistických průvodců, ostrov Naxos. Takže abyste věděli, ostrov Naxos neleží jen v Řecku, ale i v jižních Čechách uprostřed rybníku Holná na Třeboňsku. K obdivování jeho krásy nepotřebujete letadlo, nýbrž obyčejnou loďku. Jinak se na něj ani nedostanete. Jedná se o velmi unikátní lokalitu s ojedinělým ekosystémem s řadou chráněných plazů a brouků, ale oblíbil si ji třeba i orel skalní. I naši předkové na ostrově lesnicky zasahovali, a už tehdy promyšleně, aby ekosystém nepoškodili.
Zařazením Naxosu a podobných lokalit do programu avizujeme jejich systematický odborný monitoring. Výstupy pravidelně vyhodnotíme, abychom dokázali včas zareagovat, pokud by se přírodní či ekologické poměry změnily a hrozilo by například ohrožení pestré dřevinné skladby v důsledku rozmnožení škůdců. Naxos se od ostatních ostrovů obnovy přírody odlišuje tím, že je obtížně přístupný, pouze pro jedince na loďkách, jak už jsem řekl, a nepřichází tedy v úvahu na něm pořádat akce pro veřejnost nebo tam zvát lidi na exkurze. Samozřejmě není problém ho obdivovat z hladiny rybníka.
- V únoru jste uvedl, že ve většině případů půjde o dva druhy lokalit: už dnes biologicky cenných, unikátních území, na nichž přizpůsobíte hospodaření potřebám ochrany… a lokalit se zřejmým biologickým potenciálem, který je nutné promyšlenými lesnickými zásahy a úpravou hospodaření nastartovat a podpořit. Platí to i na vybraných lokalitách, na nichž se akce uskuteční?
Určitě. Naším cílem je pestrá mozaika krajiny, v níž se budou prolínat a na sebe navazovat různé typy šetrného, přírodě blízkého lesnického hospodaření a lesnických způsobů ochrany přírody… a právě tuto vizi krajiny adaptované na klimatickou změnu představíme veřejnosti dvacátého června.
Malá bahna, Loučná.
- V čem jsou jednotlivé lokality odlišné?
Spíše v čem jsou podobné, a to pestrými porosty. V takové krajině se bude dařit mnoha druhům rostlin a živočichů. Ale bude v ní také možné díky využívání vědeckých poznatků a nejmodernějších lesnických technologií šetrně, s láskou a úctou k přírodě hospodařit. Taková krajina bude stabilní a odolná vůči klimatické změně i různým kalamitám.
- Můžete pro představu jeden ostrov obnovy přírody blíže popsat?
Například v Karlovarském kraji zveme veřejnost do Božetína do místa zvaného místními U Křížku. Už dnes tam roste díky péči generací lesníků nádherný věkově a druhově pestrý les. Na jednom místě se nacházejí stromy různých věkových kategorií, tlouštěk a výšek, což zajišťuje porostu trvalou obnovu a stabilitu. Veřejnosti ukážeme, jak tam budeme nadále hospodařit. Prostor nejprve rozdělíme na tři části s naprosto odlišným způsobem výchovy porostů. Na prvním budeme nadále redukovat nestabilní poškozené stromy. Zbytek ošetříme proti zvěři. Další část ponecháme samovolnému vývoji, takže podpoříme biodiverzitu. A na poslední provedeme větší zásahy, abychom porost prosvětlili. Tím usnadníme přirozenou obnovu dalších druhů dřevin a zajistíme na celé ploše biodiverzitu.
- Jaký bude na jednotlivých lokalitách dvacátého června program?
Soustředíme se hlavně na mladé lidi. Les roste sto a více let a propojuje generace. Proto klademe takový důraz na zapojení mladé generace, která má k tématu ochrany přírody blízký vztah. Na jednotlivých místech budou samozřejmě i naši partneři, s nimiž tam spolupracujeme. Musím poděkovat například Českému svazu ochránců přírody a Klubu českých turistů. Členové i vedení těchto organizací nám sami aktivně pomáhají vytipovávat nové lokality, čehož si velmi vážíme, a povzbuzuje to i naše zaměstnance. Úspěšně se rozvíjí i spolupráce na projektu s vědeckou komunitou, a to prostřednictvím naší grantové služby.
Jak jsem už uvedl, do programu 100 ostrovů obnovy přírody se od počátku cíleně snažíme zapojit celou společnost, což je zásadní poselství. Konkrétní partneři se místo od místa liší, ale dvacátého června budou, stejně jako naši lesníci, připraveni odpovídat na vše, co bude účastníky v oblasti lesnictví a ochrany přírody zajímat.
Red.
Foto: Lesy ČR
