V reakci na obavy členských států a zúčastněných stran ohledně připravenosti podniků a správních orgánů, stejně jako technických problémů souvisejících s novým informačním systémem, spolutvůrci legislativy podpořili cílené zjednodušení procesu náležité péče navržené Komisí. Zrušili také „odkladnou lhůtu“, kterou Komise původně navrhla pro velké a střední podniky, a místo toho zvolili jednoznačné prodloužení data účinnosti pro všechny provozovatele do 30. prosince 2026, s dodatečnou šestiměsíční rezervou pro mikro a malé podniky (od 30. června 2027).
Mandáty obou institucí byly velmi podobné, pokud jde o odložení uplatňování nařízení a zavedení dalších zjednodušujících opatření zaměřených na snížení administrativní zátěže při zachování cílů nařízení.
Podle dohody bude povinnost a odpovědnost předložit požadované prohlášení o náležité péči ležet výhradně na hospodářských subjektech, které jako první uvedou produkt na trh. Spolutvůrci legislativy se shodli, že za získání a uchování referenčního čísla původního prohlášení o náležité péči bude odpovídat pouze první odběratel v dodavatelském řetězci, a nebude jej předávat dále v řetězci.
Rovněž bylo upřesněno zjednodušené prohlášení pro mikro a malé primární provozovatele. Tito provozovatelé předloží pouze jednorázové zjednodušené prohlášení a obdrží identifikátor prohlášení, který bude dostatečný pro účely sledovatelnosti.
Spolutvůrci legislativy dále zdůraznili význam zajištění pokračující výměny názorů s odborníky, zúčastněnými stranami a všemi relevantními provozovateli ohledně provádění EUDR. Toto by mělo probíhat v rámci stávající platformy expertní skupiny Komise pro více zainteresovaných stran zaměřené na ochranu a obnovu světových lesů.
Obě instituce se také dohodly, že příslušné orgány budou muset Komisi hlásit významné poruchy IT systému, aby byl zajištěn jeho hladký provoz, avšak s určitou flexibilitou, aby se minimalizovala administrativní zátěž.
Ve snaze dále snížit administrativní zátěž se spolutvůrci legislativy rovněž dohodli vyjmout z působnosti nařízení některé tištěné produkty (např. knihy, noviny, tištěné obrázky), což odráží jejich nízké riziko souvislosti s odlesňováním.
Evropská komise byla oběma spolutvůrci legislativy pověřena provedením přezkumu zjednodušení a předložením zprávy do 30. dubna 2026. Zpráva by měla posoudit dopady a administrativní zátěž spojenou s EUDR, zejména na menší provozovatele, a navrhnout způsoby řešení identifikovaných problémů, včetně pokynů a zlepšení informačního systému. V případě potřeby by měla být zpráva doplněna legislativním návrhem.
Předběžná dohoda bude nyní muset být schválena a formálně přijata oběma institucemi, než vstoupí v platnost a nahradí současný EUDR.
Odklad nařízení o odlesňování by se měl podle firem využít k jeho zjednodušení
Zástupci firem, obchodních řetězců či potravinářů opětovný odklad nařízení o odlesňování vítají. Tato doba by se podle nich měla využít k zjednodušení nařízení, které je administrativně náročné a může ohrozit konkurenceschopnost Evropské unie, vyplývá z vyjádření Hospodářské komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Potravinářské komory pro ČTK.
„Roční odklad dává komisi čas na nezbytnou změnu. Tento rok musí být naplněn debatou o jejím zjednodušení a výsledek musí reflektovat a zvýhodňovat státy, které mají svoje vnitřní ochranné mechanismy nastaveny správně,“ uvedl předseda sekce dřevozpracujícího průmyslu v Hospodářské komoře Jan Matějíček. V současné podobě podle něj nařízení ohrožuje konkurenceschopnost zejména malých a středních firem.
„Systém není domyšlený, a zejména našim dodavatelům a výrobcům by přinášel velké administrativní problémy a plošně zatěžoval celý dodavatelský řetězec. Systém, který pro vyplňování hlášení vytvořila Evropská komise, je složitý a nesrozumitelný. Odklad jí dává možnost v něm věci dotáhnout, zatímco se celý segment bude moci na další byrokratickou zátěž z EU lépe připravit,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Také Potravinářská komora odložení nařízení vítá. „Potravináři se aktivně chtějí podílet na úsilí, které povede k omezení globálního odlesňování. Zdůrazňují však, že veškeré postupy musí být v praxi reálně proveditelné, nesmí narušit plynulost dodávek potravin a nesmí poškozovat konkurenceschopnost evropských hospodářských subjektů ve srovnání s konkurenty ze zemí mimo EU,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.
Podle TZ Rady EU a Evropského parlamentu a ČTK, red.
