Vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství Patrik Mlynář ČTK řekl, že bude-li mít opatření na vlastníky ekonomický dopad, je přímá kompenzace namístě.
Některými státy kritizovaná norma o obnově přírody patří podle EU mezi nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů. Má zajistit obnovu poškozené přírody a podporu biologické rozmanitosti. Pro lesníky to podle Svobody znamená omezení těžeb, ponechání mrtvého dříví, které se přirozeně rozloží, nebo nezasahování v době hnízdění ptáků. Vlastníci lesů podle něj takové dopady na hospodaření neunesou a zejména v oblastech po kůrovcové kalamitě to bude velký problém.
„Čekáme, že se k tomu někdo postaví a buď se nároky zmírní, což nevíme, jestli technicky lze, anebo někdo připraví kompenzaci,“ uvedl Svoboda.
Z evropského nařízení vychází nový Národní plán na obnovu přírody, jehož první pracovní návrh nedávno představilo Ministerstvo životního prostředí. Plán by podle ministra životního prostředí Igora Červeného měl počítat například s obnovou ekosystémů jako mokřady, toky, zemědělská krajina, lesy i městská zeleň. Cílem je podle ministerstva posílení biodiverzity, lepší zadržování vody v krajině, zvýšení odolnosti vůči klimatické změně a zajištění dlouhodobého fungování ekosystémových služeb.
Čtěte také: Ministerstvo představilo plán na obnovu přírody, veřejnost ho může připomínkovat
Mlynář uvedl, že zástupci Ministerstva zemědělství i SVOL jsou v pracovních týmech, které se návrhem zabývají. „Pakliže bude nové opatření a bude mít nějaký ekonomický dopad na nestátní vlastníky, tak k tomu vždycky musí přijít přímá kompenzace. Ať už z programu životního prostředí nebo odjinud,“ míní Mlynář. Po skončení veřejného připomínkového řízení by zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí měli návrh uvést do konečné podoby a předložit vládě. „Ale opravdu chceme za každým opatřením vidět ekonomický dopad, který musí být proplacen,“ dodal Mlynář.
Podle ČTK, red.
