Kombinace klimatického stresu a gradací škůdců vede k rozsáhlé mortalitě porostů a zásadně mění možnosti a způsoby využití hospodářských lesů. V mnoha regionech převýšily objemy nahodilých těžeb těžby úmyslné, v důsledku čehož se projevily významné ekologické a ekonomické dopady doprovázené zvýšenými nároky na logistiku zpracování dříví. Pro efektivní plánování a stabilizaci dřevařského trhu je proto nezbytný včasný a spolehlivý odhad rozsahu nahodilých těžeb.
Myšlenku využít pro předpověď nahodilých těžeb pravidelná hlášení vlastníků Lesní ochranné službě rozvinuli vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti do prognostického modelu. Ve své práci vědci analyzovali vztah mezi průběžnými (pololetními a třičtvrtěletními) hlášeními a finálními ročními objemy nahodilých kůrovcových těžeb na základě časových řad z let 2007–2024.

Ilustrační foto: Jan Řezáč
Běžně používané metody monitoringu, jako jsou feromonové lapače a lapáky, ale i pokročilé metody založené na dálkovém průzkumu Země, mohou poskytovat obstojné údaje, avšak v provozních podmínkách často narážejí na praktická omezení. Naopak administrativní data o průběžné evidenci nahodilých těžeb, standardně používaná v lesním hospodářství, mohou představovat rychle dostupný informační zdroj, jehož potenciál je dosud málo využíván.
Biologicky je pro vývoj kůrovcové kalamity rozhodující první polovina roku, kdy probíhá jarní rojení a vývoj první generace škůdce. Podle vědců lze proto očekávat, že objem kůrovcového dříví evidovaného v tomto období v sobě nese silnou predikční informaci o celkovém ročním objemu kůrovcových těžeb.

Ilustrační foto: red.
Výsledky potvrzují, že průběžná evidence nahodilých kůrovcových těžeb smrkového dříví poskytuje spolehlivou informaci o celkovém ročním objemu kůrovcového dříví. Obě sledovaná období vykázala mimořádně vysokou shodu s celkovými ročními hodnotami. Zároveň byly identifikovány výrazné rozdíly ve způsobu interpretace pololetních a třičtvrtěletních dat.
Třičtvrtěletní hodnoty vykazují téměř ideální soulad s teoretickými předpoklady. K poslednímu září je již evidována většina kůrovcového dříví dané sezóny, neboť aktivita škůdce v této době končí.
Kompletní výsledky výzkumu najdete v článku „Využití průběžných hlášení množství zpracovaných kůrovcových těžeb smrkového dříví pro predikci celoročních objemů“ ke stažení ZDE.
Z hlediska praktické využitelnosti vědci konstatovali, že třičtvrtěletní údaje poskytují výrazně přesnější a stabilnější odhad ročních objemů kůrovcových těžeb než pololetní hlášení, a jsou proto vhodnějším podkladem pro roční predikce.
Průběžná data o objemu kůrovcových těžeb, systematicky shromažďovaná a publikovaná Lesní ochrannou službou, tak představují nejen cenný statistický zdroj, ale i robustní nástroj pro predikci celkového ročního objemu těžeb.
Podle TZ VÚLHM, red.





















