Debaty o jakémkoli stupni ochrany podle Pavla vzbuzují vždy velké množství emocí. Je to podle něj dáno často nízkou informovaností o tom, co vlastně vyhlášení ochranných zón bude obnášet. „A pokud z toho vzniknou nějaká omezení, tak jaká budou ta omezení a do jaké míry ovlivní životy lidí. Někdy, a byl jsem u toho třeba při projednávání parku Křivoklátsko, neproběhly základní sady informací, aby si lidé mohli udělat obrázek o tom, co se vlastně pro ně změní z hlediska negativního dopadu. Často se potom rozhodují na základě až absurdních informací, které nemají žádný základ v realitě,“ řekl prezident.
Proto i v případě záměru zřídit chráněnou krajinu oblast Krušné hory by podle něj bylo dobré nejdřív vést věcnou debatu, co přinese z hlediska ochrany přírody, jak to ovlivní životy lidí, a pracovat intenzivně na tom, aby se ty informace opravdu dostaly k co největšímu počtu lidí. Teprve následně by se podle Pavla mělo dojít k rozhodnutí.
CHKO Krušné hory by měla být s rozlohou kolem 1 200 kilometrů čtverečních největší CHKO v České republice. Sahat by měla od Kraslic na Sokolovsku v Karlovarském kraji po Děčínský Sněžník v Ústeckém kraji. Krušné hory jsou jediným pohořím v ČR, které nemá ucelenou ochranu. Právě to je jeden z argumentů pro vyhlášení CHKO.
Čtěte také: Karel Picura: V CHKO Krušné hory nevidím dlouhodobý smysluplný koncept
Proti záměru se ale postavilo například město Boží Dar, podle něhož je ochrana nejvzácnějších oblastí v Krušných horách už tak dostatečná a vyhlášení CHKO by omezilo pravomoci obcí i soukromých vlastníků. Proti bylo i Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR. I to argumentuje dostatečnou ochranou i tím, že CHKO by zpomalilo obnovování nestabilních porostů vhodnějšími druhy.
Podle ČTK, red.
