Podtitulek: Ministerstvo zemědělství nabízí myslivcům výjimku ze zakázaných způsobů lovu
Autor: Jiří Fencl
Rubrika: byznys
Několikanásobně se v posledních letech přemnožila vysoká zvěř (především jeleni) v Krušných horách, ale i v jiných českých lesích. Zvěř způsobuje lesníkům ročně mnohamilionové škody. Zvláště citelný je to problém právě v Krušných horách, kam po průmyslovém znečištění proudí do obnovy lesa a rekultivací stovky milionů korun. "Potenciální přirozený počet jelenů v Krušných horách by měl být asi 700 kusů, maximálně přípustný zhruba 1200. Ve skutečnosti myslivci v roce 2005 ulovili 4440 kusů a skutečný stav činí 6800 kusů," tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Aktuální poškození stromků v severočeském pohoří vyčíslila podle Hnutí Duha studie Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů na 265 milionů korun, náklady na ochranu před okusem na dalších 59 milionů a ztráty na dřevě na 38 milionů korun ročně.
Ekologové z přemnožení zvěře viní stát, který by měl přimět k radikální změně myslivce. "O počtech a druzích zvěře stejně jako plánech lovu rozhodují vlastníci pozemků. Pokud vyžaduje zájem vlastníka, aby stavy zvěře byly sníženy, orgán státní správy myslivosti povolí úpravu stavu zvěře i nad rámec plánu lovu. Ministerstvo vydalo doporučení orgánům státní správy myslivosti, aby povolilo i mimořádná opatření, včetně například zakázaných způsobů lovu," reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.
Aktivisté z Hnutí Duha ale dlouhodobě prosazují změnu zákona o myslivosti. "Kdyby pan ministr a jeho úředníci museli miliardové škody platit ze svého a spasené stromky do lesů sami zase sázet, už by legislativa byla dávno na světě a neposlouchali bychom léta prázdných slibů," tvrdí Bláha. Se závěry ekologů ale nesouhlasí ani myslivci. Podle jednatele Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jaroslava Kostečky nejsou v celorepublikovém průměru tři čtvrtiny smrkových nebo jedlových stromků poškozeny zvěří vůbec. "A to je naprosto dostačující k dopěstování zdravého a kvalitního porostu do mýtného věku," dodal. Okus stromků podle zástupců myslivců neznamená vyřazení stromku z porostu či jeho smrt, protože velká část stromků zregeneruje a plnohodnotně se zapojuje do porostu. "Je paradoxem, že ekologičtí aktivisté na jednu stranu podporují výskyt velkých šelem, na druhou stranu by jim chtěli zásadně omezit zdroj potravy proklamovanou nutností radikálního snížení počtu spárkaté zvěře," konstatoval Jiří Šilha z ČMMJ.
Už koncem loňského roku přišlo ministerstvo zemědělství s výzvou k redukci stavů některých druhů velké zvěře. "Ministerstvo považuje tento problém za velmi vážný, a proto se obrací na všechny držitele honiteb a vlastníky honebních pozemků, aby v maximální míře využívali možností, které poskytuje právní úprava k usměrňování chovu zvěře."
