logo Silvarium tisk
Název: Poučme se, jinak se lesní polomy budou opakovat
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 26.01.2007
Autor: MARTIN DUŠEK
Rubrika: Titulní strana

ÚHEL POHLEDU

Minulý týden došlo vlivem mimořádně silného větru k rozsáhlým lesním polomům, jejichž rozsah se podle průběžných aktuálních informací blíží osmi milionům kubických metrů dřeva. Přesto však z pohledu biologického a ekologického nelze hovořit o katastrofě.
 Postiženy byly zejména lesy jehličnaté s porosty smrku ztepilého. Tento strom je náchylný v dospělosti k vývratům a polomům, zvláště na stanovištích, kde není tato naše nejrozšířenější hospodářská dřevina původní a kde byla vysazena lidmi. V oblastech s největšími plochami polomů jsou rozsáhlé smrkové monokultury uměle pěstované a hospodářsky využívané. A v tom je jádro problému. Stejnověký porost stejně velkých smrků je v podstatě plantáží, která je zranitelná různými z lesnického pohledu nepříznivými vlivy, kůrovcovými kalamitami počínaje a větrnými polomy konče. Pokud se do něj dostane silný nárazový vítr, vysoké a štíhlé kmeny s relativně malou vrcholovou korunou se rozkývou a posléze zlomí.
Pokračování na straně 10

Dokončení ze strany 1
Z ekonomického hlediska utrpělo naše lesní hospodářství výrazné škody. Rozsah polomů je odhadován na tři celkové roční těžby, přičemž při jejich zpracování hodnota získaného dřeva oproti standardní těžbě klesá, mnoho kmenů stromů je zlomených či jinak poškozených a navíc nebude možné všude použít efektivní techniku a mechanizaci. Hrozí i sekundární škody vlivem kůrovcové kalamity, pokud se nepodaří spadané smrky včas zpracovat.
 Znovu je však nutné zdůraznit, že rozsah polomů ani potenciální rozmnožení kůrovcovitých brouků není ekologickou katastrofou, ba dokonce ani zásadním ekologickým problémem. Dojde pouze k poměrně rozsáhlým, ale dočasným změnám. A právě nyní máme možnost se z následků silného větru poučit a významným způsobem přispět ke stabilitě lesů v budoucnu.
 Na vzniklé paseky by měly být více vysazovány stanovištně původní druhy dřevin. Následné výchovné zásahy v porostech je potřeba směřovat k výsledné pestřejší "patrovité" věkové struktuře. Takový les v budoucnu však bude vyžadovat změnu technologií pro těžbu, spočívající v postupném výběru jednotlivých stromů. Tyto způsoby pěstování lesa by se měly v zájmu stability našich lesů maximálně rozšiřovat. Je zřejmé, že nelze tyto změny začít aplikovat všude a skokem opustit staletou tradici pěstování smrku v našich zemích, nicméně i zde se poptávka po dřevě vyvíjí.
 Za pozitivní lze zcela jistě označit fakt, že výše uvedené postupy se začínají uplatňovat v myšlení lesnické veřejnosti, která je dříve považovala pouze za ústupek ochraně přírody, nicméně z hospodářského hlediska bylo upřednostňováno tradiční pěstování jednodruhových a stejnověkých porostů dřevin a jejich následná plošná těžba. Dnes však je možné dosahovat porovnatelných hospodářských výsledků i jinými, k lesním ekosystémům šetrnějšími způsoby hospodaření.
 Přírodě blízký les umožňuje také efektivnější využití přirozené obnovy lesních dřevin. Velké paseky je nutné z důvodu zachování kontinuity lesního prostředí a zabránění erozi brzy (zákon ukládá tuto povinnost do dvou let) uměle osázet sazenicemi mladých stromků, avšak místo v porostu po jednom vytěženém stromu snadno zaplní mladší jedinci rostoucí v jeho stínu, a to samozřejmě "zadarmo". Pochopitelně lze výjimečně ponechat spontánnímu přírodnímu vývoji také větší plochu, například i po zpracování rozsáhlého polomu, avšak děje se tak pouze výjimečně v případech pokusného sledování přírodních procesů.
 Snahu o dosažení stabilního stavu lesů, tj. jejich přírodě blízké druhové a věkové struktury, by měli mít všichni zodpovědní lesničtí hospodáři. Někteří z nich v posledních letech již začínají tyto principy zvolna uvádět do praxe, zejména pozemky ve zvláště chráněných územích všech kategorií. S pěstováním přírodě blízkých lesních porostů souvisí také používání šetrných výchovných, těžebních a transportních technologií. Zatím se však naše lesy významně potýkají s dědictvím minulosti a minimálně několik desetiletí ještě tento stav bude trvat.
 Na závěr si dovolím vyslovit jedno přání. Nechť jsou následky silného větru v lesích ponaučením pro nás všechny a po odklizení a zpracování spadlých stromů se všichni hospodáři důkladně zamyslí nad dalším postupem. Pokud opět vysází smrkovou monokulturu a její výchovu budou směřovat k vypěstování stejnověké uniformní produkční plantáže, jejich vnuci se za necelých sto let budou potýkat velice pravděpodobně se stejnými následky, jaké postihly naše lesy a lesníky na začátku letošního roku.

Máme možnost se z následků silného větru poučit a významným způsobem přispět ke stabilitě lesů v budoucnu

O autorovi: Martin Dušek, Český svaz ochránců přírody

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jaký druh zvěře vám působí největší škody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě