Způsob, jakým Česko zdanilo emisní povolenky, výrazně zhoršil vnímání stability zdejšího podnikatelského prostředí. Šéf kladenské elektrárny Alpiq Milan Prajzler upozorňuje, že stát uvalil na konci minulého roku daň, která je splatná už za čtyři měsíce, a to dokonce za celý letošní rok.

„Vláda řeší výpadek ve státním rozpočtu takovou formou a majitel tuzemské firmy se ptá – co udělají zítra? Je to vůbec ještě střední Evropa?” říká manažer Alpiqu, který také dodává teplo pro město Kladno a je součástí nadnárodní firmy se sídlem ve Švýcarsku.

* E15: Dokáže se české teplárenství vyrovnat s hrozícím nedostatkem uhlí?

Pokud vím, české teplárenství je opravdu ohroženo. Za prvé je to kvůli možnému nedostatku uhlí. Není možné si představovat, že teplárny jsou schopny spalovat jakékoliv uhlí. Každá výrobna je nastavena na určitý typ uhlí. Za druhé v Česku zatím není jasná koncepce, co dál s centrálním zásobováním teplem. Pracují na tom komise ministerstva průmyslu a ministerstva životního prostředí, v těchto otázkách se angažuje také Hospodářská komora. Česko má jednu z nejrozsáhlejších sítí centrálního zásobování teplem v Evropě vůbec.

* E15: To, že tuto síť máme, je bráno jako výhoda...

Samozřejmě. Já si také myslím, že to je výhoda. Ale třeba poplatky za emise se mají během několika příštích let zvýšit až desetinásobně. Pokud bude nutné promítnout tyto poplatky a také náklady na nákup emisních povolenek do cen tepla, může se stát, že teplo z uhlí přestane být konkurenceschopné ve srovnání s teplem z plynu. Neumím si představit, jak systém centrálního zásobování teplem dopadne, pokud třeba polovina uživatelů přejde na plyn. Provozovateli primárních rozvodů tepla zůstane celá tato síť, ale ubude mu polovina tržeb. To je velké ohrožení pro centrální zásobování.

* E15: K čemu mohou ministerské komise dospět?

Snad k tomu, že systémy centrálního zásobování, které jsou už vybudovány, jsou výhodnější než jakýkoli jiný způsob vytápění. Pevně tomu věřím.

* E15: Bude to znamenat, že je nutné prolomit těžební limity?

Domnívám se, že k tomu stejně dříve či později dojde.

* E15: Zaznívá názor, že vlastníci uhelných společností nejsou příliš ochotni jít na trh s větším množstvím uhlí, protože čekají na výhodnější cenu. Není problém spíše v tom?

Mohu se vyjádřit k naší situaci. Způsob stanovení ceny paliva je dán smlouvou a zajišťuje cenovou stabilitu. Je samozřejmě možné, že to, co říkáte, je pravda, ale to je spíše otázka na těžební společnosti.

* E15: Prezentujete se jako nezávislý výrobce elektřiny a tepla. Není pro vás složitější si dodávky uhlí zajistit?

Označujeme se za nezávislé v rámci České republiky, nejsme tady součástí žádné velké skupiny jako ČEZ. Na druhé straně jsme součástí velké nadnárodní firmy Alpiq se sídlem ve Švýcarsku. Zajišťováním dodávek uhlí jsme se zabývali už od roku 1994, kdy se začal připravovat projekt nového kogeneračního zdroje, jehož základem byla původní závodní energetika Poldi Kladno.

Projekt připravovali tehdejší američtí majitelé, a pokud vím, bylo to první projektové financování v Česku. Muselo být proto velmi dobře zajištěno smluvními vztahy. Hodnota investice činila kolem 400 milionů dolarů, což byla dlouho jedna z největších zahraničních investic do české energetiky vůbec. Už tehdy se podařilo uzavřít velmi dlouhodobou smlouvu na dodávky uhlí.

* E15: Odkud máte uhlí?

V současné době máme dva zdroje. Pro jeden starší kotel bereme černé uhlí od OKD. A pro dva fluidní kotle, které byly postaveny v letech 1997–2000, bereme hnědé uhlí od Severočeských dolů. (Ty jsou součástí skupiny ČEZ – pozn. aut.)

* E15: To není obvyklé, černé i hnědé uhlí v rámci jedné elektrárny.

Původní kotel byl stavěn na kladenské uhlí a využíval ho až do doby, než byly kladenské doly zavřeny. Pak jsme přešli na uhlí z OKD, kotel není možné předělat na hnědé uhlí. Původní záměr byl, že i nové bloky se postaví na černé uhlí, ale během výstavby se pro nás jako daleko zajímavější ukázalo spalovat uhlí hnědé.

* E15: Dlouhodobě přestanete využívat černé uhlí úplně?

Kotel má stejně omezenou životnost, musíme ho odstavit nejpozději v roce 2015. Ani po zásadní rekonstrukci by nesplňoval emisní limity. Potom přestaneme černé uhlí brát.

* E15: Dokdy máte zajištěno hnědé uhlí?

Jak jsem řekl, máme dlouhodobou smlouvu.

* E15: Jestliže teplárny budou čelit nedostatku hnědého uhlí, může se to týkat i vás?

Umím si představit, že pokud bude tristní nedostatek uhlí, může se to na nás nějak projevit. Ale pokud bude dodržována smlouva, máme uhlí zajištěno na relativně dlouhou dobu. Pokud vím, spoustě tepláren končí smlouvy v letech 2012 a 2013. Nám ne. Takže nás by se to týkat nemělo.

* E15: Využíváte také biomasu. Jakou s ní máte zkušenost?

Biomasy využíváme relativně málo, spalujeme ji spolu s uhlím. Její využívání tedy nebylo spojeno s žádnou zvláštní investicí. Nejvíce biomasy jsme spálili v roce 2009, to bylo asi 45 tisíc tun. Jinak v těch třech blocích spálíme asi 1,2 milionu tun uhlí. Ale už v roce 2010 jsme pocítili nedostatek biomasy na trhu tady v regionu. A pokud to má být ekologická záležitost, dovážet biomasu ze vzdáleností větších než 50 kilometrů nedává smysl.

* E15: Pokud vím, ve vašem případě jde o dřevní štěpku. Odkud ji odebíráte?

Ano. Máme asi pět nebo šest různých dodavatelů z okolí. Ale kvůli loňskému nedostatku jsme loni spálili jen asi 27 tisíc tun, tedy zhruba šedesát procent toho, co jsme spálili v roce 2009.

* E15: Představa, že byste uhlí ještě více nahrazovali biomasou, tedy není reálná?

Vzhledem k tomuto vývoji a také k tomu, jak se vláda poučila z průšvihu s fotovoltaikou, se domnívám, že spoluspalování štěpky přestane být podporováno. V Česku totiž existují zdroje, které jsou čistě na štěpku a jsou jimi vytápěny celé městské aglomerace. Tyhle zdroje budou štěpku potřebovat přednostně.

* E15: Nepřipravujete ani přechod na plyn?

Plynofikace je velmi náročná a velmi drahá. Pokud máme zajištěno uhlí, nezdá se nám v tuto chvíli rozumné připravovat investici do přechodu na plyn. Už jen proto, že by to okamžitě vedlo k nárůstu ceny tepla. Cena tepla v Kladně patří mezi nejnižší v republice. To chceme udržet.

* E15: Pozitivní zprávou tedy alespoň je, že u biomasy nehrozí takový průšvih jako u fotovoltaiky. Nebo ano?

Neřekl bych, že nehrozí, člověk nikdy neví. Ale myslím, že to nakonec průšvih nebude. Pro nás by bylo samozřejmě výhodné, kdyby zůstaly státní subvence na biomasu a bylo by jí dost. Biomasou navíc šetříte emisní povolenky, protože emise z biomasy se nezapočítávají. Ale očekávám, že vláda zareaguje a podporu biomasy omezí. Už se poučila.

* E15: Jak je to ve Švýcarsku, kde působí vaše mateřská společnost?

Je tam velmi rozvinutá výroba elektřiny a tepla z odpadů v mnoha městských a místních spalovnách. Ve Švýcarsku je naprosto nepřijatelné zvyšovat podíl skládkování. Ale náš vlastník ve Švýcarsku provozuje dvě jaderné elektrárny a vodní elektrárny. Tyhle zkušenosti ze Švýcarska tedy nemáme.

* E15: Počítáte do budoucna se spalovnami v Česku?

Česká republika se také zavázala, že nebude zvyšovat podíl skládkování. V nejbližší době by tedy nemělo být povoleno otvírání nových skládek. Ale není v tom zatím příliš jasno, chybí legislativa, paliva z odpadů de facto ještě nejsou definována. Možnosti jsou otevřené, uvažovat o nějakém kotli na spalování odpadů zřejmě budeme. Nicméně je to běh na dlouhou trať, je také potřeba změnit chápání veřejnosti. Když se dneska někde řekne spalovna, okamžitě se vzedme vlna odporu místních občanů. Za použití moderních metod spalování přitom nic nehrozí.

* E15: Od letoška byly zdaněny emisní povolenky kvůli řešení fotovoltaického boomu. Na konferenci v Praze jste mluvil o tom, jak vás to postihlo. Co vám nejvíce vadí?

Darovací daně na povolenky byly zavedeny pro rok 2011 a 2012. Cena povolenky, která bude základem daně, bude stanovena cenou 28. února 2011 pro zdanění za rok 2011. Na základě současného vývoje cen předpokládáme, že pro Alpiq Kladno to bude znamenat daň 160–170 milionů korun. Totéž se pak zopakuje o rok později, pokud ceny emisních povolenek zůstanou na současné úrovni. Pokud se zvýší ceny, bude dopad ještě vyšší.

* E15: Bude to tedy mít dopad na vaše investice?

Samozřejmě. Vezměte si, jak mohou nepředvídané výdaje ovlivnit cash flow firmy, její hotovostní toky. A pak si vezměte, jak se plánuje v prostředí nadnárodních společností.

Plán na rok 2011 byl uzavřen někdy v srpnu 2010, kdy se o žádném zdanění emisních povolenek ani neuvažovalo. Tady stát uvalí daň, ve sbírce zákonů to vyjde v prosinci, a ta daň je splatná za čtyři měsíce poté. Nečeká se tedy ani na konec toho roku, daňové přiznání musíte dát do 31. března, počkat na vyměření daně a pak do třiceti dnů zaplatit. Takže už v půlce května máte platit obrovské částky. A zvýšený náklad si do cen nepromítnete, protože cena elektřiny se tvoří na evropském trhu. Do ceny jiných produktů to také nedáte.

*E15: Objevily se obavy, že elektrárenské firmy zvýší ceny tepla...

Do ceny tepla to také nepromítnete. Darovací daň se vztahuje na elektřinu vyrobenou mimo režim kogenerační výroby. Pro nás to bude znamenat snížení zisku. Darovací daň bude mít vliv na osekávání nákladů ve firmách, na zastavení sponzorských programů, které jsou třeba u naší firmy velké a jsou cíleny na mládež. Ale možná ještě horší je dopad na vnímání stability prostředí v Česku. Konzervativní majitel, jakým je švýcarská firma, která existuje přes 115 let, je zvyklý na hodně stabilní prostředí bez velkých legislativních změn. A tady se najednou stane něco, co nikdo nečeká. Vláda řeší výpadek ve státním rozpočtu takovou formou a majitel tuzemské firmy se ptá – dnes udělali tohle, co udělají zítra? Je to vůbec ještě střední Evropa?

*E15: Co hrozí zítra? Naznačujete, že byste od roku 2013 nemuseli dostávat žádné povolenky zdarma?

O tom se teď moc nemluví, ale je to skutečně ve hře. Ta hrozba je velká, i když ministerstvo životního prostředí pořád připravuje soupis investičních akcí, díky nimž by bylo možné přidělovat povolenky zdarma. To slovo zdarma je opravdu v uvozovkách, protože každá taková povolenka zdarma musí být vyvážena stejnou hodnotou investovanou do ekologizace a zvýšení efektivnosti výroby elektřiny a tepla. Když to dovedu úplně do extrému, pokud by byl ten příděl zdarma úplně zrušen a museli bychom od roku 2013 veškeré povolenky nakupovat, bude nás to jen v dalších sedmi letech stát až tři miliardy korun.

*E15: Řádově je to tedy podstatně vyšší částka než dopady nynějšího zdanění povolenek. Ale aspoň by to bylo rozloženo do sedmi let.

Ale nejvyšší částka by připadala na rok 2013, pak by postupně klesala, protože alokace zdarma měla podle původních plánů klesat každý rok až k nule v roce 2020.

*E15: Chystáte kvůli zdanění povolenek žalobu na stát?

Necháváme si dělat právní rozbor, co se dá dělat. S velkou mírou pravděpodobnosti budeme činit právní kroky.

*E15: Samostatně, nebo ve spolupráci s jinými elektrárenskými společnostmi?

Právní rozbor má ukázat, jaká forma je vhodnější.

*E15: Už některé investice skutečně omezujete?

Zatím ne. Ale pokud nebudou povolenky zdarma, budou velmi ohroženy všechny investice kromě těch, které budeme muset udělat ze zákonných důvodů – abychom byli v souladu s emisními limity, které budou platit v roce 2016.

*E15: Stojíte v čele představenstva kladenské hospodářské komory. Co tam teď řešíte?

Je to hlavně budoucnost průmyslové zóny Kladno-východ, která je starší ze dvou kladenských zón. Město Kladno připravuje studii revitalizace průmyslové zóny, zejména s ohledem na ekologické zátěže, které tu jsou. Tato zóna totiž není zahrnuta do státní ekologické superzakázky, stát zde v minulosti neposkytl žádné garance. Ale žádný nový investor sem nepůjde, pokud nedostane záruku, že nebude muset sám hradit ekologické škody, na které případně narazí.

*E15: Zajímavé je, že obří ekotendr ještě nezahrnuje všechny ekologické škody.

Tady ale není důvod, aby na sebe bral garance stát. Všechny pozemky jsou ve vlastnictví privátních subjektů. Nevím, jak kdo nabýval ty pozemky a jaké smlouvy se státem uzavřel, ale pokud vím, tady už nesou odpovědnost ty subjekty, na jejichž pozemcích se ekologické problémy vyskytují. Město má plán některé pozemky vykoupit a i s pomocí evropských dotací je vyčistit. Myslí, že to je jediná možná cesta.

Milan Prajzler (53) Je generálním ředitelem a jednatelem kladenské elektrárny Alpiq. Vystudoval ekonomii a řízení energetiky. V Kladně pracuje už od roku 1981, zastával různé manažerské pozice včetně obchodního náměstka, nejvyšším výkonným šéfem je od roku 2002. „Jsem pořád na stejném místě, jenom měním firemní loga,” říká. Začínal v závodní energetice Poldi SONP Kladno, která byla v devadesátých letech privatizována. Má zkušenosti s americkými i švýcarskými majiteli. „Američané někdy jednali impulzivně a rozmáchle, rozhodovali rychle. Švýcarská firma je konzervativní, její rozhodnutí trvají déle, ale jsou o to kvalitnější,” říká.